Definice typu dokumentu (DTD) - přehled

Definice typu dokumentu (DTD) poskytuje prostředky k ověřování souborů XML s použitím množiny pravidel. Při vytváření souboru DTD můžete určit pravidla, jež řídí strukturu veškerých souborů XML, které odkazují na tento soubor DTD.

Soubor DTD může obsahovat deklarace definující prvky, atributy, notace a entity pro veškeré soubory XML, které na tento soubor DTD odkazují. Rovněž určuje omezení způsobů použití jednotlivých prvků, atributů, notací a entit v souborech XML, které odkazují na tento soubor DTD.

Má-li být soubor XML považován za platný, musí být společně s dokumentem k dispozici soubor DTD (nebo schéma XML) a tento soubor musí vyhovovat všem deklaracím v DTD (nebo ve schématu XML).

Určité syntaktické analyzátory XML mohou soubory DTD načítat a ověřovat splnění všech těchto pravidel v souboru XML. Při čtení souboru XML syntaktický analyzátor pro jednotlivé řádky ověřuje dodržení pravidel deklarovaných v souboru DTD. Při zjištění problému syntaktický analyzátor vygeneruje chybu a odkáže na místo výskytu chyby v souboru XML. Tento druh syntaktického analyzátoru se nazývá ověřovací analyzátor, protože ověřuje obsah souboru XML podle DTD.

Související úlohy
Ověřování platnosti souborů DTD