Nastavení prostředí JVM (Java Virtual Machine)

Na této stránce lze zobrazit a upravit parametry konfigurace prostředí JVM (Java Virtual Machine) procesu pro aplikační server.

Chcete-li zobrazit tuto stránku konzoly pro správu, připojte se ke konzole pro správu a přejděte na panel prostředí Java Virtual Machine.

[AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [iSeries] V případě platformy IBM i a distribuovaných platforem klepněte na volbu Servery > Typy serverů > Aplikační servery platformy WebSphere > název_serveru. Poté v části Infrastruktura serveru klepněte na volbu Správa procesů a prostředí Java > Definice procesu > Prostředí JVM.

[z/OS] V případě platformy z/OS použijte jednu z následujících cest.
Aplikační server Klepněte na volbu Servery > Typy serverů > Aplikační servery platformy WebSphere > název_serveru. Poté v části Infrastruktura serveru klepněte na volbu Správa procesů a prostředí Java > Definice procesu > Řízení > Prostředí JVM.
Správce zavedení Klepněte na volbu Správa systému > Správce zavedení. Poté v části Infrastruktura serveru klepněte na volbu Správa procesů a prostředí Java > Definice procesu > Řízení > Prostředí JVM.
Agent uzlu Klepněte na volbu Správa systému > Agent uzlu > agent_uzlu. Poté v části Infrastruktura serveru klepněte na volbu Správa procesů a prostředí Java > Definice procesu > Prostředí JVM.
[AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [iSeries] V případě platformy IBM i a distribuovaných platforem použijte jednu z následujících cest.
Aplikační server Servery > Typy serverů > Aplikační servery platformy WebSphere > název_serveru. Poté v části Infrastruktura serveru klepněte na volbu Správa procesů a prostředí Java > Definice procesu > Prostředí JVM.
Správce zavedení Správa systému > Správce zavedení. Poté v části Infrastruktura serveru klepněte na volbu Správa procesů a prostředí Java > Definice procesu > Prostředí JVM.
Agent uzlu Správa systému > Agent uzlu > agent_uzlu. Poté v části Infrastruktura serveru klepněte na volbu Správa procesů a prostředí Java > Definice procesu > Prostředí JVM.
Cesta ke třídám

Určuje standardní cestu ke třídám, kde kód prostředí JVM (Java Virtual Machine) vyhledává třídy.

Pokud do tohoto pole potřebujete zadat cestu ke třídám, zadejte každou položku cesty ke třídám do samostatného řádku tabulky. Za jednotlivými položkami není nutné zadávat znak dvojtečky nebo středníku.

Jedinými cestami ke třídám, které by měly být zadány do tohoto pole, jsou cesty ke třídám, které určují umístění následujících položek:
  • Nástroj inspekce nebo monitorování systému.
  • Soubory JAR pro produkt, který je spuštěn na tomto produktu.
  • Opravy nebo diagnostické opravy prostředí JVM.
Při přidání cest ke třídám, které určují umístění následujících položek, do tohoto pole může dojít k chybám zpracování:
  • Soubory JAR pro poskytovatele prostředků, jako je například produkt DB2. Cesty k těmto souborům JAR by měly být přidány do relevantních cest ke třídám poskytovatele.
  • Soubor JAR uživatele používaný jednou nebo více aplikacemi, které jsou spuštěny v daném produktu. Cesta k tomuto typu souboru JAR by měla být určena v každé aplikaci, která tento soubor JAR vyžaduje, nebo ve sdílených knihovnách přidružených k serveru.
  • Soubor JAR rozšíření. Pokud vyžadujete přidání souboru JAR rozšíření do systému, je vhodné použít přizpůsobenou vlastnost ws.ext.dirs prostředí JVM k určení absolutní cesty k tomuto souboru JAR. Dále můžete tento soubor JAR umístit do adresáře WAS_HOME/lib/ext/, ale použití přizpůsobené vlastnosti ws.ext.dirs prostředí JVM je doporučeným způsobem zadání cesty k souboru JAR rozšíření.
Datový typ Řetězec
Cesta k zaváděcím třídám

Určuje třídy a prostředky samozavádění pro kód prostředí JVM. Tato volba je dostupná pouze pro instrukce prostředí JVM podporující třídy a prostředky samozavádění.

Pokud do tohoto pole potřebujete zadat cestu ke třídám, zadejte každou položku cesty ke třídám do řádku tabulky. Za jednotlivými položkami není nutné zadávat znak dvojtečky nebo středníku.

Pokud do tohoto pole potřebujete přidat více cest ke třídám, můžete k oddělení těchto cest ke třídám použít dvojtečku (:) nebo středník (;) v závislosti na operačním systému, kde je prostředí JVM umístěno.

Pokud do tohoto pole potřebujete přidat více cest ke třídám, můžete k oddělení těchto cest ke třídám použít dvojtečku (:) nebo středník (;) v závislosti na operačním systému, kde je daný uzel umístěn.

Jedinými cestami ke třídám, které by měly být zadány do tohoto pole, jsou cesty ke třídám, které určují umístění následujících položek:
  • Nástroj inspekce nebo monitorování systému.
  • Soubory JAR pro produkt, který je spuštěn na tomto produktu.
  • Opravy nebo diagnostické opravy prostředí JVM.
Při přidání cest ke třídám, které určují umístění následujících položek, do tohoto pole může dojít k chybám zpracování:
  • Soubory JAR pro poskytovatele prostředků, jako je například produkt DB2. Cesty k těmto souborům JAR by měly být přidány do relevantních cest ke třídám poskytovatele.
  • Soubor JAR uživatele používaný jednou nebo více aplikacemi, které jsou spuštěny v daném produktu. Cesta k tomuto typu souboru JAR by měla být určena v každé aplikaci, která tento soubor JAR vyžaduje, nebo ve sdílených knihovnách přidružených k serveru.
  • Soubor JAR rozšíření. Pokud vyžadujete přidání souboru JAR rozšíření do systému, je vhodné použít přizpůsobenou vlastnost ws.ext.dirs prostředí JVM k určení absolutní cesty k tomuto souboru JAR. Dále můžete tento soubor JAR umístit do adresáře WAS_HOME/lib/ext/, ale použití přizpůsobené vlastnosti ws.ext.dirs prostředí JVM je doporučeným způsobem zadání cesty k souboru JAR rozšíření.
Podrobný výstup načítání tříd

Určuje, zda má být při načítání tříd generován podrobný ladicí výstup. Při výchozím nastavení není povolen podrobný výstup načítání tříd.

[AIX Solaris HP-UX Linux Windows] Je-li povolen podrobný výstup načítání tříd, je ladicí výstup odesílán do jednoho z protokolů nativních procesů.

Datový typ Logický
Výchozí hodnota false
Podrobný výstup operací úklidu

Určuje, zda má být při operacích úklidu generován podrobný ladicí výstup. Ve výchozím stavu není podrobný výstup operací úklidu povolen.

[AIX Solaris HP-UX Linux Windows] Je-li povolen podrobný výstup operací úklidu, je ladicí výstup odesílán do jednoho z protokolů nativních procesů.

Datový typ Logický
Výchozí hodnota false

Je-li toto pole povoleno, bude do výstupního proudu při každém spuštění operace uvolnění mezipaměti zapsána sestava. Tato sestava by vám měla umožnit vytvořit si představu o funkci procesu uvolňování mezipaměti prostředí Java.

Na základě sestavy verboseGC můžete určit následující infomace:
  • Kolik času stráví prostředí JVM uvolňováním paměti.
    V ideálním případě by prostředí JVM mělo uvolňováním paměti strávit méně než 5 % svého času. Chcete-li zjistit, jaké procento času stráví prostředí JVM uvolňováním paměti, vydělte čas potřebný k uvolnění paměti dobou, která uplynula od poslední operace AF, a výsledek vynásobte číslem 100. Příklad:
    83,29/3724,32 × 100 = 2,236 %

    Pokud uvolňování paměti zabírá více než 5 % času a dochází-li k uvolňování paměti často, bude zřejmě třeba zvětšit volnou paměť prostředí Java.

  • Zda přidělená volná paměť narůstá s každým uvolňováním paměti.

    Chcete-li zjistit, zda přidělená volná paměť narůstá, prohlédněte si procento volné paměti, která zůstane po každém cyklu uvolňování paměti nepřidělena, a ověřte, zda se stále nezmenšuje. Jestliže se procento volného prostoru stále zmenšuje, dochází mezi uvolňováním paměti k postupnému nárůstu velikosti volné paměti. Tato situace může naznačovat, že aplikace nevrací paměť.

[z/OS] Na platformě z/OS můžete informace o volné paměti JVM zobrazit také pomocí příkazu konzoly MVS modify display, jvmheap. Kromě toho můžete zkontrolovat aktivitu serveru a intervalové záznamy SMF. Údaj o velikosti volné paměti JVM je zpřístupněn také v rozhraní PMI a lze jej sledovat pomocí nástroje Sledování výkonu Tivoli.

Podrobný výstup JNI

Určuje, zda má být při volání nativních metod generován podrobný ladicí výstup. Při výchozím nastavení není podrobný výstup pro aktivity rozhraní JNI (Java Native Interface) povolen.

Datový typ Logický
Výchozí hodnota false
Počáteční velikost volné paměti

Určuje počáteční velikost volné paměti, kterou má k dispozici kód prostředí JVM (v megabajtech). Je-li toto pole ponecháno prázdné, bude použita výchozí hodnota.

[z/OS] V systémech z/OS je výchozí počáteční velikost volné paměti pro řadič 48 MB a výchozí počáteční velikost volné paměti pro obslužný proces 128 MB. Tyto výchozí hodnoty se vztahují na 31bitové i 64bitové konfigurace.

[AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [iSeries] V systémech IBM i a na distribuovaných platformách je výchozí počáteční velikost volné paměti 50 MB.

Doporučené postupy: Tyto výchozí hodnoty postačují pro většinu aplikací.bprac
[iSeries] Předcházení potížím: U platforem IBM i musí být hodnota počáteční velikosti volné paměti vždy nižší než hodnota maximální velikosti volné paměti. Nikdy nenastavujte vlastnosti počáteční a maximální velikosti volné paměti na stejnou hodnotu.gotcha

Zvýšením hodnoty tohoto nastavení lze zlepšit výkon při spuštění. Sníží se počet výskytů uvolňování paměti a bude dosaženo zvýšení výkonu o 10 %.

Zvýšení velikosti volné paměti prostředí Java dále zvyšuje propustnost až do okamžiku, kdy volná paměť překročí kapacitu fyzické paměti. Pokud velikost volné paměti překročí dostupnou kapacitu fyzické paměti, dojde ke stránkování, což podstatně sníží výkon prostředí Java.

Maximální velikost volné paměti

Určuje maximální velikost volné paměti, kterou má k dispozici prostředí JVM (v megabajtech). Je-li toto pole ponecháno prázdné, bude použita výchozí hodnota.

Výchozí maximální velikost volné paměti je 256 MB. Tato výchozí hodnota platí pro 31bitové i 64bitové konfigurace.

Zvýšením hodnoty nastavení maximální velikosti volné paměti lze zvýšit výkon při spuštění. Při zvýšení maximální velikosti volné paměti lze snížit počet operací uvolnění paměti a dosáhnout zvýšení výkonu o 10 %.

Zvýšení hodnoty tohoto nastavení obvykle zvýší propustnost až do okamžiku, kdy volná paměť překročí kapacitu fyzické paměti. Pokud velikost volné paměti překročí dostupnou kapacitu fyzické paměti, dojde ke stránkování, což podstatně sníží výkon prostředí Java. Je tedy důležité, aby hodnota zadaná pro tuto vlastnost umožňovala obsažení celého obsahu volné paměti ve fyzické paměti.

[z/OS] Chcete-li předejít stránkování, zadejte takovou hodnotu této vlastnosti, která poskytne alespoň 256 MB fyzické paměti pro každý procesor a alespoň 512 MB fyzické paměti pro každý aplikační server. Je-li využití procesoru nízké v důsledku častého přepínání stránek, pokud možno nezvětšujte maximální velikost volné paměti, ale velikost dostupné paměti. Zvětšení maximální velikosti volné paměti může výkon spíše snížit, než zvýšit.

[iSeries] Je-li v systémech IBM i tato vlastnost nastavena na hodnotu 0, bude program pro uvolnění paměti spuštěn pouze při překročení prahové hodnoty pro tento program. Při zadání jiné hodnoty než 0 se program pro uvolnění paměti spustí vždy, když velikost volné paměti dosáhne zadané maximální velikosti. Narozdíl od běžného programu pro uvolnění paměti však při dosažení maximální velikosti musí všechny podprocesy aplikace počkat na dokončení procesu uvolnění paměti a teprve poté mohou pokračovat v činnosti. Tato situace může způsobovat nežádoucí prodlevy. Proto používejte hodnotu maximální velikosti volné paměti pouze jako záchranný prostředek pro situace, kdy dojde k neočekávanému nárůstu velikosti volné paměti, a k zajištění, aby velikost volné paměti nepřekročila velikost dostupné paměti. Za běžných okolností není zadané maximální velikosti volné paměti nikdy dosaženo.

Doporučené postupy: Tyto výchozí hodnoty jsou vhodné pro většinu aplikací. Vlastnost Podrobný výstup operací úklidu povolte v případech, kdy podle vašeho názoru dochází k uvolňování paměti příliš často. Pokud k uvolňování paměti dochází příliš často, zvyšte maximální velikost volné paměti JVM.bprac
Spustit podporu HProf [AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [iSeries]

Určuje, zda má být použita podpora profilovacího modulu HProf. Chcete-li použít jiný profilovací modul, zadejte vlastní nastavení profilovacího modulu pomocí nastavení Argumenty modulu HProf. Ve výchozím stavu není podpora profilovacího modulu HProf povolena.

Pokud vlastnost Spustit podporu HProf nastavíte na hodnotu Ano, je nutné zadat argumenty příkazového řádku profilovacího modulu jako hodnoty vlastnosti Argumenty modulu HProf.

Datový typ Logický
Výchozí hodnota false
Argumenty modulu HProf [AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [iSeries]

Určuje argumenty příkazového řádku profilovacího modulu, které mají být předány kódu prostředí JVM spouštějícímu proces aplikačního serveru. Aby bylo možné zadat argumenty, musí být povolena podpora profilovacího modulu HProf.

Argumenty modulu HProf jsou povinné pouze v případě, že je vlastnost Spustit podporu HProf nastavena na hodnotu Ano.

Režim ladění

Určuje, zda má být prostředí JVM spouštěno v režimu ladění. Při výchozím nastavení není podpora ladicího režimu povolena.

Pokud vlastnost Režim ladění nastavíte na hodnotu Ano, je nutné zadat argumenty příkazového řádku ladění jako hodnoty vlastnosti Argumenty ladění.

Datový typ Logický
Výchozí hodnota false
Argumenty ladění

Určuje argumenty příkazového řádku pro ladění, které mají být předány kódu prostředí JVM spouštějícímu proces aplikačního serveru. Argumenty lze zadat v případě, že je vlastnost Režim ladění nastavena na hodnotu Ano.

Pokud povolíte ladění na více aplikačních serverech ve stejném uzlu, ověřte, zda pro argument adresy není zadána stejná hodnota. Argument adresy definuje port použitý k ladění. Pokud dva servery, u kterých je povoleno ladění, používají stejný port ladění, nemusí být správně spuštěny. U obou serverů může být například stále nakonfigurován argument ladění address=7777, což je výchozí hodnota argumentu adresy ladění.

Pokud povolíte ladění na více aplikačních serverech, ověřte, zda pro argument adresy není zadána stejná hodnota. Argument adresy definuje port použitý k ladění. Pokud dva servery, u kterých je povoleno ladění, používají stejný port ladění, nemusí být správně spuštěny. U obou serverů může být například stále nakonfigurován argument ladění address=7777, což je výchozí hodnota argumentu adresy ladění.

Datový typ Řetězec
Jednotky Argumenty příkazového řádku prostředí Java
Generické argumenty prostředí JVM

Určuje argumenty příkazového řádku, které mají být předány kódu prostředí JVM (Java Virtual Machine) spouštějícímu proces aplikačního serveru.

Do pole Generické argumenty prostředí JVM lze zadat následující nepovinné argumenty příkazového řádku. Zadáte-li více argumentů, oddělte jednotlivé argumenty mezerami.
Předcházení potížím: Pokud je u některého argumentu uvedeno, že je určen pouze pro vývojovou sadu IBM Developer Kit, nelze tento argument použít v jiném prostředí JVM, například od společnosti Microsoft nebo Hewlett-Packard.gotcha
  • [z/OS] [AIX Solaris HP-UX Linux Windows] hotRestartSync:

    Argument hotRestartSync zadejte, pokud chcete povolit funkce teplého restartu synchronizační služby. Tato funkce informuje službu synchronizace o tom, že je instalace spuštěna v prostředí, v němž nejsou prováděny aktualizace konfigurace, není-li správce zavedení aktivní. Služba proto nemusí při restartování serverů agenta uzlu nebo správce zavedení provádět úplné porovnání úložišť. Povolením této funkce zlepšíte efektivitu první synchronizační operace po restartu správce zavedení nebo agenta uzlu, zvláště u instalací, které obsahují buňky se smíšenými verzemi, používají několik uzlů a spouští několik aplikací.

  • -Dcom.ibm.CORBA.RequestTimeout=časový_limit

    Tento argument se používá pouze na platformě z/OS. Chcete-li nastavit časový limit pro odpovědi na požadavky odeslané z klienta, určete argument -Dcom.ibm.CORBA.RequestTimeout= časový_limit. Pro tento argument lze použít volbu -D. Hodnota časový_limit udává časový limit v sekundách. Pokud v dané síti dochází k extrémním zpožděním, doporučuje se zadat větší hodnotu s cílem předejít častému vypršení časového limitu. Zadáte-li příliš nízkou hodnotu, může dojít k vypršení časového limitu pro aplikační server, který se podílí na správě pracovní zátěže, ještě předtím, než obdrží odezvu.

    Tento argument určete pouze v případech, kdy v aplikaci dochází k problémům s vypršením časového limitu. Pro tento argument nejsou k dispozici žádné doporučené hodnoty.

  • -Dcom.ibm.websphere.wlm.unusable.interval=interval

    Tento argument se používá pouze na platformě z/OS. Pokud dochází k aktualizaci stavu správy pracovní zátěže klienta příliš brzy nebo příliš pozdě, můžete změnit hodnotu vlastnosti com.ibm.websphere.wlm.unusable.interval určením argumentu -Dcom.ibm.websphere.wlm.unusable.interval=časový_limit. Tato vlastnost určuje čas v sekundách, po který klient správy pracovní zátěže čeká poté, co je některý server označen jako nedostupný, než je proveden opětný pokus o kontaktování klienta. Tento argument používá volbu -D. . Výchozí hodnota je 300 sekund. Pokud je pro danou vlastnost nastavena vysoká hodnota, bude server označen jako nedostupný po dlouhou dobu. V důsledku toho nemůže správce pracovní zátěže provést až do skončení časové prodlevy aktualizaci stavu správy pracovní zátěže klienta.

  • [z/OS] -Dcom.ibm.ws.buffermgmt.impl.WsByteBufferPoolManagerImpl=

    Tento argument se používá pouze na platformě z/OS. Určete argument -Dcom.ibm.ws.buffermgmt.impl.WsByteBufferPoolManagerImpl=, chcete-li určit, že úložný prostor jednotlivých přímých bajtových vyrovnávacích pamětí má být uvolněn ihned, jakmile již vyrovnávací paměť není zapotřebí. Jedinou podporovanou hodnotou tohoto argumentu je hodnota com.ibm.ws.buffermgmt.impl.ZOSWsByteBufferPoolManagerImpl.

    Přímé bajtové vyrovnávací paměti, které prostředí JVM používá ke zpracování dat požadavků, se alokují z volné paměti LE (Language Environment), nikoli z volné paměti JVM. Prostředí JVM typicky neuvolňuje nativní úložný prostor LE těchto přímých bajtových vyrovnávacích pamětí, ani když již nejsou potřebné, dokud není spuštěna další operace uvolnění mezipaměti. V případě, že server zpracovává velké požadavky, může dojít k vyčerpání úložného prostoru LE dříve, než prostředí JVM spustí operaci uvolnění mezipaměti, a k následnému nestandardnímu ukončení práce serveru (abend). Konfigurováním prostředí JVM s použitím následujícího argumentu zabráníte výskytu takových nestandardních ukončení.
    -Dcom.ibm.ws.buffermgmt.impl.WsByteBufferPoolManagerImpl=com.ibm.ws.buffermgmt.impl.ZOSWsByteBufferPoolManagerImpl

    [z/OS] Na platformě z/OS je třeba tento argument zadat také v případě, že určíte přizpůsobenou vlastnost zaioFreeInitialBuffers pro kanál TCP tak, aby kanál uvolnil počáteční vyrovnávací paměti pro čtení použité u nových připojení, jakmile připojení již nebude tyto vyrovnávací paměti potřebovat.

  • [AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [z/OS] -server | -client

    Technologie Java HotSpot Technology v prostředí Java SE 6 používá adaptivní prostředí JVM obsahující algoritmy pro postupnou průběžnou optimalizaci zpracování bajtového kódu. Modul JVM pracuje ve dvou režimech: -server a -client. Ve většině případů je výhodnější používat režim -server , který dlouhodobě poskytuje účinnější běhový výkon.

    Při použití výchozího režimu -client je doba spouštění serveru kratší a je obsazen menší prostor paměti. Dlouhodobý výkon je však nižší. Používejte proto výkonnější režim -server, pokud není doba spouštění serveru důležitější než jeho výkon. Výkonové rozdíly mezi režimy -client a -server lze zjistit sledováním velikosti procesů a doby spouštění serveru.

    [iSeries] Předcházení potížím: Platforma IBM i tento argument nepodporuje.gotcha
  • [AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [z/OS] -Xquickstart
    Argument -Xquickstart zadejte, pokud má být počáteční kompilace provedena s nižší úrovní optimalizace než ve výchozím režimu. Později můžete v závislosti na ukázkových výsledcích provést kompilaci znovu na úrovni počáteční kompilace ve výchozím režimu.
    Doporučené postupy: Argument -Xquickstart použijte pro aplikace, kde je důležitější brzké dosažení střední rychlosti než dlouhodobá propustnost. V některých situacích ladění, při testovací zátěži či při použití nástrojů pro krátkodobé spuštění lze dobu spouštění zkrátit o 15-20 %.bprac
    [iSeries] Předcházení potížím: Platforma IBM i tento argument nepodporuje.gotcha
  • [AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [z/OS] -Xverify:none

    Argument -Xverify:none zadejte v situacích, kdy chcete při zavádění třídy vynechat fázi ověřování třídy. Argument -Xverify:none umožňuje zakázat verifikaci tříd Java, což může dobu spouštění zkrátit o 10-15 %. Při zadání tohoto argumentu však nejsou zjištěna poškozená nebo neplatná data třídy. Při načtení poškozených dat třídy se prostředí JVM může chovat neočekávaným způsobem nebo se zhroutit.

    Předcházení potížím:
    • Nepoužívejte tento argument při provádění změn struktury bytecode, protože prostředí JVM může selhat, dojde-li k chybě instrumentace.
    • Jestliže při použití tohoto argumentu zjistíte, že v prostředí JVM došlo k chybě nebo se chová neočekávaným způsobem, při ladění tohoto problému prostředí JVM nejprve odeberte tento argument.
    • [iSeries] Platforma IBM i tento argument nepodporuje.
    gotcha
  • [AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [z/OS] -Xnoclassgc

    Zadáním argumentu -Xnoclassgc můžete zakázat uvolnění mezipaměti pro třídy. Výsledkem použití tohoto argumentu je zvýšení míry opětného použití tříd a mírné zlepšení výkonnosti. Prostředky vlastněné těmito třídami se však stále používají, i když třídy nejsou volány.

    Předcházení potížím: Vliv uvolňování mezipaměti třídy na výkon je obvykle minimální a vypnutí uvolňování mezipaměti třídy v systému založeném na prostředí Java EE (Java Platform, Enterprise Edition), vzhledem k jeho častému používání zavaděčů tříd aplikací, může vést k úniku paměti dat třídy a způsobit vyvolání výjimky Out-of-Memory v prostředí JVM.gotcha

    Pomocí nastavení konfigurace verbose:gc můžete sledovat uvolňování paměti. Z výsledného výstupu pak můžete zjistit, jaký má uvolnění těchto prostředků vliv na výkon.

    Pokud zadáte argument -Xnoclassgc, při každé nové implementaci aplikace byste měli restartovat aplikační server, a vyčistit tak třídy a statická data z předchozí verze aplikace.

    [iSeries] Předcházení potížím: Platforma IBM i tento argument nepodporuje. Pro zakázání uvolňování paměti na této platformě je nutné použít argument -noclassgc.gotcha
  • [AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [z/OS] -Xgcthreads

    Argument -Xgcthreads použijte v případě, kdy chcete použít několik podprocesů uvolňování paměti současně. Toto uvolňování paměti je označováno jako paralelní uvolňování paměti. Tento argument je platný pouze pro vývojovou sadu IBM Developer Kit.

    Při zadání této hodnoty do pole Generické argumenty prostředí JVM zadejte rovněž počet procesorů osazených v počítači. Pokud je počítač osazen například třemi procesory, zadejte argument -Xgcthreads 3. U uzlu s n procesory je výchozí počet podprocesů n.

    Doporučené postupy: Paralelní uvolňování paměti byste měli použít, pokud je počítač osazen více než jedním procesorem.bprac
    [iSeries] Předcházení potížím: Platforma IBM i tento argument nepodporuje.gotcha
  • [AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [z/OS] -Xnocompactgc

    Argument -Xnocompactgc zadejte, pokud chcete zakázat komprimaci volné paměti. Komprimace volné paměti je nejnáročnější operace uvolňování paměti. Při používání vývojové sady IBM Developer Kit byste měli komprimaci volné paměti zabránit. Vypnutím komprimace volné paměti se lze vyhnout veškeré asociované režii.

    [iSeries] Předcházení potížím: Platforma IBM i tento argument nepodporuje.gotcha
  • [AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [z/OS] -Xgcpolicy

    Pomocí argumentu -Xgcpolicy lze nastavit zásadu uvolňování paměti. Tento argument je platný pouze pro vývojovou sadu IBM Developer Kit.

    Chcete-li optimalizovat propustnost a nevadí, pokud dojde k dlouhým prodlevám při uvolňování paměti, nastavte tento argument na hodnotu optthruput. Jedná se o výchozí parametr a současně doporučené nastavení.

    Pokud používáte zásadu uvolňování paměti, nastavte tento argument na hodnotu gencon. Generační schéma se pokusí dosáhnout vysoké prostupnosti spolu se snížením doby pozastavení uvolňování mezipaměti. K dosažení tohoto cíle je halda rozdělena na nové a staré segmenty. Objekty s dlouhou životností jsou přesunuty do starého prostoru, zatímco objekty s krátkou životností jsou pomocí uvolňování mezipaměti rychle přesunuty do nového prostoru. Zásada gencon poskytuje významné výhody pro řadu aplikací. Není však vhodná pro všechny aplikace a její ladění je obvykle složitější.

    Tento argument nastavte na hodnotu optavgpause, pokud má souběžné značení použité ke sledování podprocesů aplikace začít od zásobníku před zaplněním volné paměti. Při zadání tohoto parametru jsou prodlevy programu pro uvolnění paměti rovnoměrné a k dlouhým prodlevám nedochází. Při použití této zásady však dojde k omezení propustnosti, protože podprocesy mohou provádět operace navíc.

    Chcete-li zvýšit výkon v systémech s více procesory, které obvykle používají více než osm procesorů, nastavte tento argument na hodnotu subpool. Tato zásada je k dispozici pouze v procesorech IBM System i, System p a System z. Zásada subpool se podobá zásadě optthruput, avšak halda je rozdělena do dílčích fondů, které poskytují zvýšenou rozšiřitelnost pro alokaci objektů.

    [iSeries] Předcházení potížím: Platforma IBM i tento argument nepodporuje.gotcha
  • [AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [z/OS] -XX

    Prostředí Java SE 6 (Java Platform, Standard Edition 6) obsahuje funkci uvolňování paměti podle generací, která umožňuje, aby samostatné fondy paměti obsahovaly objekty s různým stářím. V rámci cyklu uvolnění mezipaměti jsou objekty uvolňovány navzájem nezávisle, podle svého stáří. Pomocí dalších parametrů můžete nastavit velikosti jednotlivých fondů paměti. Chcete-li dosáhnout lepšího výkonu, nastavte velikost fondu obsahujícího objekty s krátkou životností tak, aby životnost objektů ve fondu nebyla delší než jeden cyklus uvolnění paměti. Velikost nového fondu generací lze určit pomocí parametrů NewSize a MaxNewSize.

    Objekty, které "přežijí" první cyklus uvolnění mezipaměti, jsou přeneseny do dalšího fondu. Pomocí parametru SurvivorRatio můžete určit velikost fondu "přeživších" objektů.SurvivorRatio. Ke sledování statistiky uvolňování paměti lze použít statistiky objektů, které shromažďuje nástroj Sledování výkonu Tivoli, nebo argument verbose:gc v nastavení konfigurace. Pokud se uvolňování paměti stane kritickým bodem výkonu, můžete nastavení fondu generací lépe přizpůsobit danému prostředí zadáním následujících argumentů.
    -XX:NewSize=dolní_limit 
    -XX:MaxNewSize=horní_limit
     -XX:SurvivorRatio=nový_poměr 
    Výchozí hodnoty:
    • NewSize=2m
    • MaxNewSize=32m
    • SurvivorRatio=32
    Doporučené postupy: Používáte-li však prostředí JVM s velikostí volné paměti 1 GB a více, měli byste nastavit následující hodnoty:
    • -XX:NewSize=640m
    • -XX:MaxNewSize=640m
    • -XX:SurvivorRatio=16
    bprac

    Jako alternativu můžete nastavit 50 až 60 % celkové velikosti volné paměti do fondu nové generace.

    [iSeries] Předcházení potížím: Platforma IBM i tento argument nepodporuje.gotcha
  • [AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [z/OS] -Xminf

    Minimální procentuální část volné paměti můžete změnit pomocí parametru -Xminf. Pokud velikost volného místa klesne pod určenou hodnotu, zvýší se velikost volné paměti. V režimu s povolenou obnovou udává tento argument minimální procentní část volného prostoru pro paměť middlewaru a přechodnou volnou paměť. Hodnota tohoto argumentu se zadává jako číslo s plovoucí desetinnou čárkou v rozsahu 01. Výchozí hodnota je 0,3 (30 %).

    [iSeries] Předcházení potížím: Platforma IBM i tento argument nepodporuje.gotcha
  • [AIX Solaris HP-UX Linux Windows] [z/OS] -Xshareclasses:none

    Určením argumentu -Xshareclasses:none můžete zakázat volbu sdílení tříd pro konkrétní proces. Volba sdílení tříd, která je k dispozici v rámci prostředí Java SE 6, umožňuje sdílet třídy v mezipaměti. Sdílením tříd v mezipaměti lze zkrátit dobu spouštění a snížit dopady na paměť. Volbu sdílení tříd mohou používat procesy, jako jsou aplikační servery, agenti uzlů a správci zavedení.

    Použijete-li tuto volbu, měli byste vymazat mezipaměť, není-li proces používán. Mezipaměť lze vymazat voláním obslužného programu kořenový_adresář_aplikačního_serveru/bin/clearClassCache.bat/sh nebo zastavením procesu a jeho opětným spuštěním.

    Předcházení potížím:
    • [Solaris] [iSeries] [HP-UX] Prostředí IBM JVM for J2SE 5 není podporováno v systémech Solaris, HP a IBM i.
    • Třídy aplikací J2EE běžící v procesu aplikačního serveru nejsou přidávány do sdílené mezipaměti třídy.
    gotcha
Datový typ Řetězec
Jednotky Argumenty příkazového řádku prostředí Java
Název spustitelného souboru JAR

Určuje úplný název cesty ke spustitelnému souboru JAR, který používá kód prostředí JVM.

Datový typ Řetězec
Jednotky Cesta
Zakázat kompilátor JIT

Určuje, zda má být zakázána volba kompilátoru JIT (just-in-time) pro kód prostředí JVM.

Pokud deaktivujete kompilátor JIT, sníží se významně propustnost. Kvůli výkonu se proto doporučuje ponechat volbu JIT v aktivním stavu.

Datový typ Logický
Výchozí hodnota false (režim JIT povolen)
Doporučeno Povolený režim JIT
Název operačního systému

Určuje nastavení prostředí JVM pro daný operační systém.

Při spuštění proces používá nastavení prostředí JVM určená pro server jako nastavení prostředí JVM pro operační systém.

Při spuštění proces používá nastavení prostředí JVM určená pro uzel jako nastavení prostředí JVM pro operační systém.




Odkazy s označením (online) vyžadují přístup k Internetu.

Související úlohy
Související odkazy
Kolekce Přizpůsobená vlastnost
[AIX Solaris HP-UX Linux Windows]


Název souboru: urun_rconfproc_jvm.html