Tato stránka slouží k prohlížení a konfigurování transportního kanálu HTTP. Tento typ transportního kanálu zpracovává požadavky protokolu HTTP ze vzdáleného klienta.
Transportní kanál HTTP analyzuje požadavky HTTP a poté vyhledá kanál aplikace vhodný pro zpracování požadavku a odeslání odpovědi.
Chcete-li zobrazit tuto stránku administrativní konzoly, klepněte na volbu Servery > Typy serverů > Aplikační servery platformy WebSphere > název_serveru > Porty. Vyhledejte port pro kanál protokolu HTTP, jehož nastavení chcete zobrazit nebo konfigurovat, a klepněte na volbu Zobrazit přidružené transporty. Klepněte na název transportního řetězu obsahujícího tento transport protokolu HTTP a poté klepněte na název transportního kanálu protokolu HTTP.
Určuje název transportního kanálu HTTP.
Pole názvu nesmí obsahovat žádný z následujících znaků: # \ / , : ; " * ? < > | = + & % '
Tento název musí být jedinečný v rámci všech kanálů v systému. Transportní kanál HTTP a transportní kanál protokolu TCP například nesmí mít stejný název, jsou-li umístěny ve stejném systému.
Datový typ | Řetězec |
Určuje prioritu, kterou má tento kanál ve vztahu k dalším kanálům v tomto transportním řetězu. Tato vlastnost je používána pouze v případě, že je povoleno sdílení portů a transportní řetěz obsahuje více kanálu, do nichž lze předávat data. Kanál v řetězu s nejnižší rozlišovací váhou je první kanál, který bude vyhodnocovat příchozí data a určovat, zda je či není jejich vlastníkem.
Datový typ | Kladné celé číslo |
Výchozí hodnota | 0 |
Určuje dobu v sekundách, po kterou transportní kanál HTTP čeká na zpracování požadavku na čtení v soketu po prvním čtení. Čtení, na které kanál čeká, může být součástí hlavní části požadavku na čtení (např. metoda POST) nebo část záhlaví, pokud nebyla všechna záhlaví načtena v rámci prvního čtení v daném soketu pro tento požadavek.
Datový typ | Celé číslo |
Výchozí hodnota | 60 sekund |
Určuje dobu v sekundách, po kterou transportní kanál HTTP čeká na odeslání jednotlivých částí dat odpovědi prostřednictvím soketu. Tento časový limit vyprší typicky pouze v situacích, kdy nové požadavky přibývají rychleji, než jsou zpracovávány operace zápisu. Taková situace může nastat u klientů s nízkým datovým tokem nebo při zahlcení karty síťového rozhraní (NIC) pro server vstupně-výstupními operacemi.
Pokud někteří z klientů vyžadují pro přijetí dat, která jsou do nich zapisována, více než 300 sekund, změňte hodnotu určenou pro parametr Časový limit zápisu. Někteří klienti jsou pomalí a vyžadují pro příjem dat, která jsou jim zaslána, více než 300 sekund. Chcete-li zaručit, že budou moci získat veškerá svá data, změňte hodnotu určenou pro tento parametr tak, aby určoval délku časového úseku v sekundách dostačující pro přijetí všech dat. Ujistěte se, že pokud chcete změnit hodnotu tohoto nastavení, nová hodnota stále chrání server před klienty se zlými úmysly.
Datový typ | Celé číslo |
Výchozí hodnota | 60 sekund |
Určuje dobu v sekundách, po kterou transportní kanál HTTP umožňuje soketu zůstat v nečinnosti mezi jednotlivými požadavky.
Datový typ | Celé číslo |
Výchozí hodnota | 30 sekund |
Je-li tato volba vybrána, určuje, že připojení transportního kanálu protokolu HTTP jsou mezi požadavky ponechána otevřená. Ponecháním připojení otevřených lze snížit náklady na nastavování a využití soketů, pokud zatížení zahrnuje klienty, kteří odesílají více požadavků.
Pokud klienti během poměrně dlouhých časových období odesílají pouze jednotlivé požadavky, je pravděpodobně lepší tuto volbu zakázat a zavírat připojení ihned, než nastavovat časové limity pro pozdější zavírání připojení prostřednictvím transportního kanálu protokolu HTTP.
Výchozí hodnotou je hodnota true, která typicky představuje optimální nastavení.
Pokud je vybrána tato volba, určuje, že počet trvalých požadavků na připojení není omezen.
Pokud je vybrána tato volba, určuje, že počet trvalých požadavků na připojení je omezen na počet určený pro vlastnost maximálního počtu trvalých požadavků. Toto nastavení vlastnosti je ignorováno, není-li povolena vlastnost Používat trvalá připojení (keep-alive).
Změňte hodnotu určenou pro parametr Maximální počet trvalých požadavků tak, aby byl zvýšen počet požadavků, které mohou procházet připojením před jeho zavřením. Je-li volba Použít trvalá připojení povolena, parametr Maximální počet trvalých požadavků řídí počet požadavků, které mohou procházet připojením před jeho zavřením. Výchozí hodnota je 100. Tato hodnota by měla být nastavena tak, aby většina klientů (ne-li všichni) při odesílání více požadavků během stejné relace měla vždy k dispozici otevřené připojení. Správné nastavení pro tento parametr pomůže eliminovat nepotřebné nastavování a využívání soketů.
V případě testovacích scénářů, v nichž klient soket nikdy nezavře nebo v nichž jsou sokety vždy servery proxy nebo webové servery před aplikačním serverem, hodnota -1 zakáže zpracování, čímž je omezen počet požadavků pro jedno připojení. Časový limit perzistence i nadále způsobuje ukončování některých nečinných soketů a chrání server před nedostatkem otevřených soketů.
Určuje maximální počet trvalých požadavků povolený pro jedno připojení HTTP. Do tohoto pole lze přidat hodnotu pouze v případě, že je vybrána vlastnosti Maximální počet trvalých požadavků na připojení.
Je-li volba Použít trvalá připojení povolena, parametr Maximální počet trvalých požadavků řídí počet požadavků, které mohou procházet připojením před jeho zavřením. Výchozí hodnota je 100. Tato hodnota by měla být nastavena tak, aby většina klientů (ne-li všichni) při odesílání více požadavků během stejné relace měla vždy k dispozici otevřené připojení. Správné nastavení pro tento parametr pomůže eliminovat nepotřebné nastavování a využívání soketů.
V případě testovacích scénářů, v nichž klient soket nikdy nezavře nebo v nichž jsou sokety vždy servery proxy nebo webové servery před aplikačním serverem, hodnota -1 zakáže zpracování, čímž je omezen počet požadavků pro jedno připojení. Časový limit perzistence bude i nadále způsobovat ukončování některých nečinných soketů a chrání server před nedostatkem otevřených soketů.
Je-li určena hodnota 0 nebo 1, bude pro každé připojení povolen pouze jeden požadavek.
Datový typ | Celé číslo |
Výchozí hodnota | 100 |
Určuje maximální velikost záhlaví, které lze zahrnout do požadavku HTTP. Hodnota se uvádí v bajtech.
Nastavení této vlastnosti na velikost vhodnou pro vaše aplikace vám pomůže předejít útokům typu zamítnutí služby (DoS), které se pokoušejí zasíláním velkých hlaviček v požadavcích HTTP zablokovat oprávněným uživatelům přístup k systémovým prostředkům, například k aplikacím zpracovávajícím požadavky HTTP.
Výchozí hodnota pro tuto vlastnost je 32768 bajtů.
Určuje maximální počet záhlaví, která lze zahrnout do jednoho požadavku HTTP.
Nastavení této vlastnosti na počet vhodný pro vaše aplikace vám pomůže předejít útokům typu zamítnutí služby (DoS), které se pokoušejí zasíláním velkého počtu hlaviček v požadavcích HTTP zablokovat oprávněným uživatelům přístup k systémovým prostředkům, například k aplikacím zpracovávajícím požadavky HTTP.
Výchozí hodnota pro tuto vlastnost je 50.
Je-li tato volba vybrána, určuje, že velikost těla požadavku HTTP je omezena.
Pomocí této vlastnosti lze zabránit útokům typu zamítnutí služby (denial of service), který využívají velké požadavky HTTP k pokusům o efektivní znepřístupnění systémového prostředku, například aplikací zpracovávajících požadavky HTTP, pro oprávněné uživatele.
Určuje maximální velikost těla požadavku HTTP v bajtech. V případě překročení této velikosti nebude požadavek zpracován.
Do tohoto pole lze přidat hodnotu pouze v případě, že je vybrána vlastnost Omezit velikost vyrovnávací paměti hlavní části požadavku.
Prostřednictvím nastavení v této sekci lze konfigurovat a povolit protokolování přístupu NCSA (National Center for Supercomputing Applications) nebo protokolování chyb HTTP. Pracujete-li s produktem na platformě z/OS, můžete prostřednictvím této sekce rovněž konfigurovat a povolit protokolování akcelerátoru FRCA (Fast Response Cache Accelerator). Povolení kterékoli z těchto služeb protokolování má za následek snížení výkonu serveru.
Chcete-li některou z povolených služeb protokolování spouštět při spuštění serveru, klepněte na volbu Servery > Typy serverů > Aplikační servery platformy WebSphere > název_serveru. Poté v části Odstraňování problémů klepněte na volbu Protokolování chyb HTTP, přístupu NCSA a akcelerátoru FRCA a vyberte volbu Povolit službu protokolování při spuštění serveru. Je-li tato volba vybrána, budou při spuštění serveru automaticky spuštěny všechny povolené služby protokolování chyb HTTP, akcelerátoru NCSA nebo protokolování akcelerátoru FRCA.
Při výchozím nastavení je pro protokolování přístupu NCSA vybrána volba Použít globální službu protokolování. Toto nastavení znamená, že pro nastavení protokolování přístupu NCSA budou použita výchozí nastavení určená pro protokolování přístupu NCSA na stránce Protokolování chyb HTTP, přístupu NCSA a akcelerátoru FRCA v administrativní konzole. Chcete-li tato nastavení pro tento konkrétní transportní kanál protokolu HTTP změnit, rozbalte sekci Protokolování přístupu NCSA a vyberte volbu Použít protokolování specifické pro řetěz.
Při výběru této volby je záznam příchozích požadavků klienta zpracovávaných kanálem transportu HTTP uchováván v souboru protokolu přístupu NCSA.
Určuje cestu k adresáři a název souboru protokolu přístupu NCSA. Při zadávání cesty k adresáři lze použít standardní substituce proměnných, jako například $(SERVER_LOG_ROOT).
Pracujete-li s produktem na platformě z/OS, měli byste použít proměnné specifické pro server, jako například $(SERVER_LOG_ROOT), a zabránit tak kolizím názvů souboru protokolu.
Určuje maximální velikost (v MB) souboru protokolu přístupu NCSA. Při dosažení této velikosti je vytvořen archivní soubor protokolu název_souboru_protokolu. Ale pokaždé, když soubor protokolu přeteče, je archivní soubor přepsán nejaktuálnější verzí původního souboru protokolu.
Určuje maximální počet historických verzí souboru protokolu přístupu NCSA uchovávaných pro referenci v budoucnu.
Určuje formát, v němž jsou informace o přístupu klienta uváděny v souboru protokolu NCSA. Při vybrané volbě Společný obsahují položky protokolu požadované prostředky a další informace, ale neobsahují informace o referenčních službách, agentech uživatelů a souborech cookie. Při vybrané volbě Kombinovaný jsou informace o referenčních službách, agentech uživatelů a souborech cookie zahrnuty.
Při výchozím nastavení je pro protokolování chyb vybrána volba Použít globální službu protokolování. Toto nastavení znamená že pro nastavení protokolování chyb budou použita výchozí nastavení určená pro protokolování chyb na stránce Protokolování chyb HTTP, přístupu NCSA a akcelerátoru FRCA v administrativní konzole. Chcete-li tato nastavení pro tento konkrétní transportní kanál protokolu HTTP změnit, rozbalte sekci Protokolování chyb a vyberte volbu Použít protokolování specifické pro řetěz.
Při výběru této volby jsou chyby protokolu HTTP, ke kterým dochází při zpracování požadavků klienta kanálem HTTP, zaznamenávány do souboru protokolu chyb HTTP.
Tato možnost označuje cestu k adresáři a souboru název protokolu chyb HTTP. Při zadávání cesty k adresáři lze použít standardní substituce proměnných, jako například $(SERVER_LOG_ROOT).
Pracujete-li s produktem na platformě z/OS, měli byste použít proměnné specifické pro server, jako například $(SERVER_LOG_ROOT), a zabránit tak kolizím názvů souboru protokolu.
Tato možnost indikuje maximální velikost (v MB) souboru protokolu chyb HTTP. Při dosažení této velikosti je vytvořen archivní soubor protokolu název_souboru_protokolu. Ale pokaždé, když soubor protokolu přeteče, je archivní soubor přepsán nejaktuálnější verzí původního souboru protokolu.
Určuje maximální počet historických verzí souboru protokolu chyb HTTP uchovávaných pro referenci v budoucnu.
Určuje typ chybových zpráv zahrnutých v souboru protokolu chyb HTTP.
Odkazy s označením (online) vyžadují přístup k Internetu.