विकिपीडिया
bhwiki
https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE
MediaWiki 1.39.0-wmf.21
first-letter
मीडिया
विशेष
वार्तालाप
प्रयोगकर्ता
प्रयोगकर्ता वार्ता
विकिपीडिया
विकिपीडिया वार्ता
चित्र
चित्र वार्ता
मीडियाविकि
मीडियाविकि वार्ता
टेम्पलेट
टेम्पलेट वार्ता
मदद
मदद वार्ता
श्रेणी
श्रेणी वार्ता
TimedText
TimedText talk
Module
Module talk
Gadget
Gadget talk
Gadget definition
Gadget definition talk
विकिपीडिया:चौपाल
4
5455
724066
723993
2022-07-24T12:53:50Z
CSinha (WMF)
27442
wikitext
text/x-wiki
<!--चौपाल में नया विषय जोड़े की चिप्पी जोड़ी -->__NEWSECTIONLINK__<!-- चर्चा पृष्ठ के आवश्यक शीर्ष टिप्पणी -->
<span class="plainlinks" id="coordinates">[[File:Facebook icon.svg|14px|link=//facebook.com/bhwiki/]] [//facebook.com/bhwiki/ फेसबुक] – [[File:Twitter.svg|16px|link=//twitter.com/bhwikipedia]] [//twitter.com/bhwikipedia ट्विट्टर]</span>
{{/हेडर}}
== Call for Candidates: 2022 Board of Trustees Election ==
Dear community members,
The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022|2022 Board of Trustees elections]] process has begun. The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2022/Announcement/Call_for_Candidates|Call for Candidates]] has been announced.
The Board of Trustees oversees the operations of the Wikimedia Foundation. Community-and-affiliate selected trustees and Board-appointed trustees make up the Board of Trustees. Each trustee serves a three year term. The Wikimedia community has the opportunity to vote for community-and-affiliate selected trustees.
The Wikimedia community will vote to elect two seats on the Board of Trustees in 2022. This is an opportunity to improve the representation, diversity, and expertise of the Board of Trustees.
Kindly [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Apply to be a Candidate|submit your candidacy]] to join the Board of Trustees.
[[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|बात करीं]]) 08:45, 29 अप्रैल 2022 (UTC)
== Coming soon: Improvements for templates ==
<div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">
<!--T:11-->
[[File:Overview of changes in the VisualEditor template dialog by WMDE Technical Wishes.webm|thumb|Fundamental changes in the template dialog.]]
Hello, more changes around templates are coming to your wiki soon:
The [[mw:Special:MyLanguage/Help:VisualEditor/User guide#Editing templates|'''template dialog''' in VisualEditor]] and in the [[mw:Special:MyLanguage/2017 wikitext editor|2017 Wikitext Editor]] (beta) will be '''improved fundamentally''':
This should help users understand better what the template expects, how to navigate the template, and how to add parameters.
* [[metawiki:WMDE Technical Wishes/VisualEditor template dialog improvements|project page]], [[metawiki:Talk:WMDE Technical Wishes/VisualEditor template dialog improvements|talk page]]
In '''syntax highlighting''' ([[mw:Special:MyLanguage/Extension:CodeMirror|CodeMirror]] extension), you can activate a '''colorblind-friendly''' color scheme with a user setting.
* [[metawiki:WMDE Technical Wishes/Improved Color Scheme of Syntax Highlighting#Color-blind_mode|project page]], [[metawiki:Talk:WMDE Technical Wishes/Improved Color Scheme of Syntax Highlighting|talk page]]
Deployment is planned for May 10. This is the last set of improvements from [[m:WMDE Technical Wishes|WMDE Technical Wishes']] focus area “[[m:WMDE Technical Wishes/Templates|Templates]]”.
We would love to hear your feedback on our talk pages!
</div> -- [[m:User:Johanna Strodt (WMDE)|Johanna Strodt (WMDE)]] 11:13, 29 अप्रैल 2022 (UTC)
<!-- Message sent by User:Johanna Strodt (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&oldid=23222263 -->
== इंटरफेस एडमिन अधिकार आगे बढ़ावे खातिर अनुरोध ==
नमस्कार सभके, हमार इंटरफेस एडमिन के अधिकार, जे नवंबर 2021 में दोबारा 6 महीना खातिर मिलल रहे, जल्दिये खतम हो रहल बाटे। एह अधिकार के आगे 1 साल खातिर बढ़ावे खातिर हम ई अनुरोध क रहल बाड़ीं। आपन बिचार बतावल जाय। --[[User:SM7|<span style="color:#00A300">SM7</span>]]<sup>[[User talk:SM7|<small style="color:#6F00FF">--बातचीत--</small>]]</sup> 18:41, 1 मई 2022 (UTC)
== <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Editing news 2022 #1</span> ==
<div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">
<section begin="message"/><i>[[metawiki:VisualEditor/Newsletter/2022/April|Read this in another language]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]</i>
[[File:Junior Contributor New Topic Tool Completion Rate.png|thumb|New editors were more successful with this new tool.]]
The [[mw:Special:MyLanguage/Help:DiscussionTools#New discussion tool|New topic tool]] helps editors create new ==Sections== on discussion pages. New editors are more successful with this new tool. You can [[mw:Talk pages project/New topic#21 April 2022|read the report]]. Soon, the Editing team will offer this to all editors at the 20 Wikipedias that participated in the test. You will be able to turn it off at [[Special:Preferences#mw-prefsection-editing-discussion]].<section end="message"/>
</div>
[[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] 18:54, 2 मई 2022 (UTC)
<!-- Message sent by User:Quiddity (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=22019984 -->
== CIS-A2K Newsletter April 2022 ==
[[File:Centre for Internet And Society logo.svg|180px|right|link=]]
Dear Wikimedians,
I hope you are doing well. As you know CIS-A2K updated the communities every month about their previous work through the Newsletter. This message is about April 2022 Newsletter. In this newsletter, we have mentioned our conducted events, ongoing events and upcoming events.
; Conducted events
* [[:m:Grants talk:Programs/Wikimedia Community Fund/Annual plan of the Centre for Internet and Society Access to Knowledge|Annual Proposal Submission]]
* [[:m:CIS-A2K/Events/Digitisation session with Dakshin Bharat Jain Sabha|Digitisation session with Dakshin Bharat Jain Sabha]]
* [[:m:CIS-A2K/Events/Wikimedia Commons sessions of organisations working on river issues|Training sessions of organisations working on river issues]]
* Two days edit-a-thon by local communities
* [[:m:CIS-A2K/Events/Digitisation review and partnerships in Goa|Digitisation review and partnerships in Goa]]
* [https://www.youtube.com/watch?v=3WHE_PiFOtU&ab_channel=JessicaStephenson Let's Connect: Learning Clinic on Qualitative Evaluation Methods]
; Ongoing events
* [[c:Commons:Pune_Nadi_Darshan_2022|Wikimedia Commons workshop for Rotary Water Olympiad team]]
; Upcoming event
* [[:m:CIS-A2K/Events/Indic Wikisource Plan 2022-23|Indic Wikisource Work-plan 2022-2023]]
Please find the Newsletter link [[:m:CIS-A2K/Reports/Newsletter/April 2022|here]]. Thank you [[User:Nitesh (CIS-A2K)|Nitesh (CIS-A2K)]] ([[User talk:Nitesh (CIS-A2K)|talk]]) 15:47, 11 May 2022 (UTC)
<small>On behalf of [[User:Nitesh (CIS-A2K)]]</small>
<!-- Message sent by User:Nitesh (CIS-A2K)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Titodutta/lists/Indic_VPs&oldid=22433435 -->
== <section begin="announcement-header" />Wikimedia Foundation Board of Trustees election 2022 - Call for Election Volunteers<section end="announcement-header" /> ==
<section begin="announcement-content" />
:''[[m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Election Volunteers/2022/Call for Election Volunteers|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]''
:''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Election Volunteers/2022/Call for Election Volunteers|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Movement Strategy and Governance/Election Volunteers/2022/Call for Election Volunteers}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>''
The Movement Strategy and Governance team is looking for community members to serve as election volunteers in the upcoming Board of Trustees election.
The idea of the Election Volunteer Program came up during the 2021 Wikimedia Board of Trustees Election. This program turned out to be successful. With the help of Election Volunteers we were able to increase outreach and participation in the election by 1,753 voters over 2017. Overall turnout was 10.13%, 1.1 percentage points more, and 214 wikis were represented in the election.
There were a total of 74 wikis that did not participate in 2017 that produced voters in the 2021 election. Can you help increase the participation even more?
Election volunteers will help in the following areas:
* Translate short messages and announce the ongoing election process in community channels
* Optional: Monitor community channels for community comments and questions
Volunteers should:
* Maintain the friendly space policy during conversations and events
* Present the guidelines and voting information to the community in a neutral manner
Do you want to be an election volunteer and ensure your community is represented in the vote? Sign up [[m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Election Volunteers/About|here]] to receive updates. You can use the [[m:Special:MyLanguage/Talk:Movement Strategy and Governance/Election Volunteers/About|talk page]] for questions about translation.<br /><section end="announcement-content" />
[[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|बात करीं]]) 10:08, 12 मई 2022 (UTC)
== CIS-A2K Newsletter May 2022 ==
[[File:Centre for Internet And Society logo.svg|180px|right|link=]]
Dear Wikimedians,
I hope you are doing well. As you know CIS-A2K updated the communities every month about their previous work through the Newsletter. This message is about May 2022 Newsletter. In this newsletter, we have mentioned our conducted events and ongoing and upcoming events.
; Conducted events
* [[:m:CIS-A2K/Events/Punjabi Wikisource Community skill-building workshop|Punjabi Wikisource Community skill-building workshop]]
* [[:c:Commons:Pune_Nadi_Darshan_2022|Wikimedia Commons workshop for Rotary Water Olympiad team]]
; Ongoing events
* [[:m:CIS-A2K/Events/Assamese Wikisource Community skill-building workshop|Assamese Wikisource Community skill-building workshop]]
; Upcoming event
* [[:m:User:Nitesh (CIS-A2K)/June Month Celebration 2022 edit-a-thon|June Month Celebration 2022 edit-a-thon]]
Please find the Newsletter link [[:m:CIS-A2K/Reports/Newsletter/May 2022|here]].
<br /><small>If you want to subscribe/unsubscibe this newsletter, click [[:m:CIS-A2K/Reports/Newsletter/Subscribe|here]]. </small>
Thank you [[User:Nitesh (CIS-A2K)|Nitesh (CIS-A2K)]] ([[User talk:Nitesh (CIS-A2K)|talk]]) 12:23, 14 June 2022 (UTC)
<small>On behalf of [[User:Nitesh (CIS-A2K)]]</small>
<!-- Message sent by User:Nitesh (CIS-A2K)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=CIS-A2K/Reports/Newsletter/Subscribe/VP&oldid=18069678 -->
== June Month Celebration 2022 edit-a-thon ==
Dear Wikimedians,
CIS-A2K announced June month mini edit-a-thon which is going to take place on 25 & 26 June 2022 (on this weekend). The motive of conducting this edit-a-thon is to celebrate June Month which is also known as pride month.
This time we will celebrate the month, which is full of notable days, by creating & developing articles on local Wikimedia projects, such as proofreading the content on Wikisource if there are any, items that need to be created on Wikidata [edit Labels & Descriptions], some June month related content must be uploaded on Wikimedia Commons and so on. It will be a two-days long edit-a-thon to increase content about the month of June or related to its days, directly or indirectly. Anyone can participate in this event and the link you can find [[:m: June Month Celebration 2022 edit-a-thon|here]]. Thank you [[User:Nitesh (CIS-A2K)|Nitesh (CIS-A2K)]] ([[User talk:Nitesh (CIS-A2K)|talk]]) 12:46, 21 June 2022 (UTC)
<small>On behalf of [[User:Nitesh (CIS-A2K)]]</small>
<!-- Message sent by User:Nitesh (CIS-A2K)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Titodutta/lists/Indic_VPs&oldid=22433435 -->
== Results of Wiki Loves Folklore 2022 is out! ==
<div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">
{{int:please-translate}}
[[File:Wiki Loves Folklore Logo.svg|right|150px|frameless]]
Hi, Greetings
The winners for '''[[c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022|Wiki Loves Folklore 2022]]''' is announced!
We are happy to share with you winning images for this year's edition. This year saw over 8,584 images represented on commons in over 92 countries. Kindly see images '''[[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022/Winners|here]]'''
Our profound gratitude to all the people who participated and organized local contests and photo walks for this project.
We hope to have you contribute to the campaign next year.
'''Thank you,'''
'''Wiki Loves Folklore International Team'''
--[[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|बात करीं]]) 16:12, 4 जुलाई 2022 (UTC)
</div>
<!-- Message sent by User:Tiven2240@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&oldid=23454230 -->
== Propose statements for the 2022 Election Compass ==
: ''[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/Propose statements for the 2022 Election Compass| You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]''
: ''<div class="plainlinks">[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/Propose statements for the 2022 Election Compass|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/Propose statements for the 2022 Election Compass}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>''
Hi all,
Community members are invited to ''' [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2022/Community_Voting/Election_Compass|propose statements to use in the Election Compass]]''' for the [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022|2022 Board of Trustees election.]]
An Election Compass is a tool to help voters select the candidates that best align with their beliefs and views. The community members will propose statements for the candidates to answer using a Lickert scale (agree/neutral/disagree). The candidates’ answers to the statements will be loaded into the Election Compass tool. Voters will use the tool by entering in their answer to the statements (agree/neutral/disagree). The results will show the candidates that best align with the voter’s beliefs and views.
Here is the timeline for the Election Compass:
* July 8 - 20: Community members propose statements for the Election Compass
* July 21 - 22: Elections Committee reviews statements for clarity and removes off-topic statements
* July 23 - August 1: Volunteers vote on the statements
* August 2 - 4: Elections Committee selects the top 15 statements
* August 5 - 12: candidates align themselves with the statements
* August 15: The Election Compass opens for voters to use to help guide their voting decision
The Elections Committee will select the top 15 statements at the beginning of August. The Elections Committee will oversee the process, supported by the Movement Strategy and Governance (MSG) team. MSG will check that the questions are clear, there are no duplicates, no typos, and so on.
Regards,
Movement Strategy & Governance
''This message was sent on behalf of the Board Selection Task Force and the Elections Committee''
[[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|बात करीं]]) 08:05, 12 जुलाई 2022 (UTC)
== CIS-A2K Newsletter June 2022 ==
[[File:Centre for Internet And Society logo.svg|180px|right|link=]]
Dear Wikimedians,
Hope you are doing well. As you know CIS-A2K updated the communities every month about their previous work through the Newsletter. This message is about June 2022 Newsletter. In this newsletter, we have mentioned A2K's conducted events.
; Conducted events
* [[:m:CIS-A2K/Events/Assamese Wikisource Community skill-building workshop|Assamese Wikisource Community skill-building workshop]]
* [[:m:June Month Celebration 2022 edit-a-thon|June Month Celebration 2022 edit-a-thon]]
* [https://pudhari.news/maharashtra/pune/228918/%E0%A4%B8%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%A0%E0%A4%AC%E0%A4%B3%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%9A-%E0%A4%AE%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%A0%E0%A5%80-%E0%A4%AD%E0%A4%BE%E0%A4%B7%E0%A5%87%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%A0%E0%A5%80-%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A8-%E0%A4%A1%E0%A5%89-%E0%A4%85%E0%A4%B6%E0%A5%8B%E0%A4%95-%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%A4-%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%9A%E0%A5%87-%E0%A4%AE%E0%A4%A4/ar Presentation in Marathi Literature conference]
Please find the Newsletter link [[:m:CIS-A2K/Reports/Newsletter/June 2022|here]].
<br /><small>If you want to subscribe/unsubscibe this newsletter, click [[:m:CIS-A2K/Reports/Newsletter/Subscribe|here]]. </small>
Thank you [[User:Nitesh (CIS-A2K)|Nitesh (CIS-A2K)]] ([[User talk:Nitesh (CIS-A2K)|talk]]) 12:23, 19 July 2022 (UTC)
<small>On behalf of [[User:Nitesh (CIS-A2K)]]</small>
<!-- Message sent by User:Nitesh (CIS-A2K)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Titodutta/lists/Indic_VPs&oldid=22433435 -->
== Board of Trustees - Affiliate Voting Results ==
:''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/Announcing the six candidates for the 2022 Board of Trustees election| You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]''
:''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/Announcing the six candidates for the 2022 Board of Trustees election|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/Announcing the six candidates for the 2022 Board of Trustees election}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>''
Dear community members,
'''The Affiliate voting process has concluded.''' Representatives from each Affiliate organization learned about the candidates by reading candidates’ statements, reviewing candidates’ answers to questions, and considering the candidates’ ratings provided by the Analysis Committee. The shortlisted 2022 Board of Trustees candidates are:
* Tobechukwu Precious Friday ([[User:Tochiprecious|Tochiprecious]])
* Farah Jack Mustaklem ([[User:Fjmustak|Fjmustak]])
* Shani Evenstein Sigalov ([[User:Esh77|Esh77]])
* Kunal Mehta ([[User:Legoktm|Legoktm]])
* Michał Buczyński ([[User:Aegis Maelstrom|Aegis Maelstrom]])
* Mike Peel ([[User:Mike Peel|Mike Peel]])
See more information about the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Results|Results]] and [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Stats|Statistics]] of this election.
Please take a moment to appreciate the Affiliate representatives and Analysis Committee members for taking part in this process and helping to grow the Board of Trustees in capacity and diversity. Thank you for your participation.
'''The next part of the Board election process is the community voting period.''' View the election timeline [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022#Timeline| here]]. To prepare for the community voting period, there are several things community members can engage with, in the following ways:
* [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Candidates|Read candidates’ statements]] and read the candidates’ answers to the questions posed by the Affiliate Representatives.
* [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2022/Community_Voting/Questions_for_Candidates|Propose and select the 6 questions for candidates to answer during their video Q&A]].
* See the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Candidates|Analysis Committee’s ratings of candidates on each candidate’s statement]].
* [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Community Voting/Election Compass|Propose statements for the Election Compass]] voters can use to find which candidates best fit their principles.
* Encourage others in your community to take part in the election.
Regards,
Movement Strategy and Governance
''This message was sent on behalf of the Board Selection Task Force and the Elections Committee''
[[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|बात करीं]]) 08:50, 20 जुलाई 2022 (UTC)
== Movement Strategy and Governance News – Issue 7 ==
<section begin="msg-newsletter"/>
<div style = "line-height: 1.2">
<span style="font-size:200%;">'''Movement Strategy and Governance News'''</span><br>
<span style="font-size:120%; color:#404040;">'''Issue 7, July-September 2022'''</span><span style="font-size:120%; float:right;">[[m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/7|'''Read the full newsletter''']]</span>
----
Welcome to the 7th issue of Movement Strategy and Governance newsletter! The newsletter distributes relevant news and events about the implementation of Wikimedia's [[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy/Initiatives|Movement Strategy recommendations]], other relevant topics regarding Movement governance, as well as different projects and activities supported by the Movement Strategy and Governance (MSG) team of the Wikimedia Foundation.
The MSG Newsletter is delivered quarterly, while the more frequent [[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy/Updates|Movement Strategy Weekly]] will be delivered weekly. Please remember to subscribe [[m:Special:MyLanguage/Global message delivery/Targets/MSG Newsletter Subscription|here]] if you would like to receive future issues of this newsletter.
</div><div style="margin-top:3px; padding:10px 10px 10px 20px; background:#fffff; border:2px solid #808080; border-radius:4px; font-size:100%;">
* '''Movement sustainability''': Wikimedia Foundation's annual sustainability report has been published. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/7#A1|continue reading]])
* '''Improving user experience''': recent improvements on the desktop interface for Wikimedia projects. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/7#A2|continue reading]])
* '''Safety and inclusion''': updates on the revision process of the Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/7#A3|continue reading]])
* '''Equity in decisionmaking''': reports from Hubs pilots conversations, recent progress from the Movement Charter Drafting Committee, and a new white paper for futures of participation in the Wikimedia movement. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/7#A4|continue reading]])
* '''Stakeholders coordination''': launch of a helpdesk for Affiliates and volunteer communities working on content partnership. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/7#A5|continue reading]])
* '''Leadership development''': updates on leadership projects by Wikimedia movement organizers in Brazil and Cape Verde. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/7#A6|continue reading]])
* '''Internal knowledge management''': launch of a new portal for technical documentation and community resources. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/7#A7|continue reading]])
* '''Innovate in free knowledge''': high-quality audiovisual resources for scientific experiments and a new toolkit to record oral transcripts. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/7#A8|continue reading]])
* '''Evaluate, iterate, and adapt''': results from the Equity Landscape project pilot ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/7#A9|continue reading]])
* '''Other news and updates''': a new forum to discuss Movement Strategy implementation, upcoming Wikimedia Foundation Board of Trustees election, a new podcast to discuss Movement Strategy, and change of personnel for the Foundation's Movement Strategy and Governance team. ([[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Newsletter/7#A10|continue reading]])
</div><section end="msg-newsletter"/>
[[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|बात करीं]]) 12:53, 24 जुलाई 2022 (UTC)
tca7wvtriwu9m4svrltcpvmu6my08rj
नमामि गंगे
0
24142
724072
658303
2022-07-24T20:03:49Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल
wikitext
text/x-wiki
'''नमामि गंगे''' (शाब्दिक अरथ: गंगा के (हम) परनाम करत बानी) भारत सरकार के एगो प्रोग्राम बा जे जून 2014 में सुरू कइल गइल।<ref>[http://nmcg.nic.in/hi/NamamiGangah.aspx नमामि गंगे], मुख्य सरकारी वेबसाइट, ''nmcg.nic.in'' पर।</ref> ई इंटीग्रेटेड संरक्षण मिशन{{efn|एकर पूरा नाँव "एकीकृत गंगा संरक्षण मिशन परियोजना" हवे जेकरा के सहज नाँव "नमामि गंगे" दिहल गइल बा।<ref>{{cite web|title=स्वच्छ गंगा परियोजना|url=https://hindi.mapsofindia.com/government-of-india/clean-ganga-project.html|website=hindi.mapsofindia.com|accessdate=15 मई 2018}}</ref>}} के तहत चलावल जा रहल बा। एकर मुख्य उद्देश्य [[गंगा|गंगा नदी]] में [[प्रदूषण]] के कम कइल बा। एह प्रोग्राम के तहत एक्के साथे लगभग तीन सौ प्रोजेक्ट सभ के सुरुआत साल 2016 में भइल।<ref>{{cite news|last1=सिंह|first1=अजय|title=नमामि गंगे योजना के तहत आज देशभर में 231 परियोजनाओं की हुई शुरुआत|url=https://khabar.ndtv.com/news/uttarakhand/modi-government-to-launch-namami-gange-projects-today-1428785|accessdate=15 मई 2018|work=NDTVIndia}}</ref>
ई भारत के परधानमंत्री [[नरेंद्र मोदी]] के ड्रीम प्रोजेक्ट के रूप में सुरू कइल गइल। हालाँकि, कैग (CAG) के एगो रपट के बाद एह परियोजना पर बिबादो भइल। एह रपट में बतावल गइल रहे कि एह प्रोजेक्ट के धनराशि में से भारी मात्रा में हिस्सा खर्चा ना भइल रहे।<ref>{{cite news|title=नमामि गंगे कोष के लगभग 25,00 करोड़ रुपये नहीं हुए इस्तेमाल: कैग|url=http://thewirehindi.com/29017/cag-report-shows-funds-for-namami-ganga-remain-unused/|accessdate=15 मई 2018|work=thewirehindi.com|agency=भाषा|date=20 दिसंबर 2017}}</ref>
एकरा खातिर [[जर्मनी]] के एगो संस्था के साथे समझौता भी भइल रहल।<ref>{{cite news|title=नमामि गंगे के लिए भारत और जर्मनी के बीच समझौता|url=https://www.jansatta.com/rajya/namami-ganga-project-india-germany-agreement/85774/|accessdate=15 मई 2018|work=जनसत्ता|agency=भाषा|date=14 अप्रैल 2016|language=hi-IN}}</ref>
{{clear}}
==नोट==
<references group="नोट"/>
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
==बाहरी कड़ी==
* [http://nmcg.nic.in/hi/indexh.aspx राष्ट्रीय स्वच्छ गंगा मिशन], ऑफिशियल वेबसाइट।
[[श्रेणी:गंगा]]
[[श्रेणी:भारत में प्रदूषण]]
{{environ-stub}}
4rcnp0924qrtvgnm925nph75wyqnuwy
724075
724072
2022-07-24T20:12:08Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल
wikitext
text/x-wiki
'''नमामि गंगे''' (शाब्दिक अरथ: गंगा के (हम) परनाम करत बानी) भारत सरकार के एगो प्रोग्राम बा जे जून 2014 में सुरू कइल गइल।<ref>[http://nmcg.nic.in/hi/NamamiGangah.aspx नमामि गंगे], मुख्य सरकारी वेबसाइट, ''nmcg.nic.in'' पर।</ref> ई इंटीग्रेटेड संरक्षण मिशन{{efn|एकर पूरा नाँव "एकीकृत गंगा संरक्षण मिशन परियोजना" हवे जेकरा के सहज नाँव "नमामि गंगे" दिहल गइल बा।<ref>{{cite web|title=स्वच्छ गंगा परियोजना|url=https://hindi.mapsofindia.com/government-of-india/clean-ganga-project.html|website=hindi.mapsofindia.com|accessdate=15 मई 2018}}</ref>}} के तहत चलावल जा रहल बा। एकर मुख्य उद्देश्य [[गंगा|गंगा नदी]] में [[प्रदूषण]] ([[गंगा प्रदूषण]]) के कम कइल बा। एह प्रोग्राम के तहत एक्के साथे लगभग तीन सौ प्रोजेक्ट सभ के सुरुआत साल 2016 में भइल।<ref>{{cite news|last1=सिंह|first1=अजय|title=नमामि गंगे योजना के तहत आज देशभर में 231 परियोजनाओं की हुई शुरुआत|url=https://khabar.ndtv.com/news/uttarakhand/modi-government-to-launch-namami-gange-projects-today-1428785|accessdate=15 मई 2018|work=NDTVIndia}}</ref>
ई भारत के परधानमंत्री [[नरेंद्र मोदी]] के ड्रीम प्रोजेक्ट के रूप में सुरू कइल गइल। हालाँकि, कैग (CAG) के एगो रपट के बाद एह परियोजना पर बिबादो भइल। एह रपट में बतावल गइल रहे कि एह प्रोजेक्ट के धनराशि में से भारी मात्रा में हिस्सा खर्चा ना भइल रहे।<ref>{{cite news|title=नमामि गंगे कोष के लगभग 25,00 करोड़ रुपये नहीं हुए इस्तेमाल: कैग|url=http://thewirehindi.com/29017/cag-report-shows-funds-for-namami-ganga-remain-unused/|accessdate=15 मई 2018|work=thewirehindi.com|agency=भाषा|date=20 दिसंबर 2017}}</ref>
एकरा खातिर [[जर्मनी]] के एगो संस्था के साथे समझौता भी भइल रहल।<ref>{{cite news|title=नमामि गंगे के लिए भारत और जर्मनी के बीच समझौता|url=https://www.jansatta.com/rajya/namami-ganga-project-india-germany-agreement/85774/|accessdate=15 मई 2018|work=जनसत्ता|agency=भाषा|date=14 अप्रैल 2016|language=hi-IN}}</ref>
==इहो देखल जाय==
* [[गंगा प्रदूषण]] (चाहे गंगा नदी में प्रदूषण)
{{clear}}
==नोट==
<references group="नोट"/>
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
==बाहरी कड़ी==
* [http://nmcg.nic.in/hi/indexh.aspx राष्ट्रीय स्वच्छ गंगा मिशन], ऑफिशियल वेबसाइट।
[[श्रेणी:गंगा]]
[[श्रेणी:भारत में प्रदूषण]]
{{environ-stub}}
6bto257pgp4jjigf75jj27ghnroife1
724078
724075
2022-07-24T20:23:16Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
wikitext
text/x-wiki
'''''नमामि गंगे''''' (Namami Gange Programme; शाब्दिक अरथ: गंगा के (हम) परनाम करत बानी) भारत सरकार के एगो प्रोग्राम बा जे जून 2014 में सुरू कइल गइल।<ref>[http://nmcg.nic.in/hi/NamamiGangah.aspx नमामि गंगे], मुख्य सरकारी वेबसाइट, ''nmcg.nic.in'' पर।</ref> ई इंटीग्रेटेड संरक्षण मिशन{{efn|एकर पूरा नाँव "एकीकृत गंगा संरक्षण मिशन परियोजना" हवे जेकरा के सहज नाँव "नमामि गंगे" दिहल गइल बा।<ref>{{cite web|title=स्वच्छ गंगा परियोजना|url=https://hindi.mapsofindia.com/government-of-india/clean-ganga-project.html|website=hindi.mapsofindia.com|accessdate=15 मई 2018}}</ref>}} के तहत चलावल जा रहल बा। एकर मुख्य उद्देश्य [[गंगा|गंगा नदी]] में [[प्रदूषण]] ([[गंगा प्रदूषण]]) के कम कइल बा। एह प्रोग्राम के तहत एक्के साथे लगभग तीन सौ प्रोजेक्ट सभ के सुरुआत साल 2016 में भइल।<ref>{{cite news|last1=सिंह|first1=अजय|title=नमामि गंगे योजना के तहत आज देशभर में 231 परियोजनाओं की हुई शुरुआत|url=https://khabar.ndtv.com/news/uttarakhand/modi-government-to-launch-namami-gange-projects-today-1428785|accessdate=15 मई 2018|work=NDTVIndia}}</ref>
ई भारत के परधानमंत्री [[नरेंद्र मोदी]] के ड्रीम प्रोजेक्ट के रूप में सुरू कइल गइल। हालाँकि, कैग (CAG) के एगो रपट के बाद एह परियोजना पर बिबादो भइल। एह रपट में बतावल गइल रहे कि एह प्रोजेक्ट के धनराशि में से भारी मात्रा में हिस्सा खर्चा ना भइल रहे।<ref>{{cite news|title=नमामि गंगे कोष के लगभग 25,00 करोड़ रुपये नहीं हुए इस्तेमाल: कैग|url=http://thewirehindi.com/29017/cag-report-shows-funds-for-namami-ganga-remain-unused/|accessdate=15 मई 2018|work=thewirehindi.com|agency=भाषा|date=20 दिसंबर 2017}}</ref>
एकरा खातिर [[जर्मनी]] के एगो संस्था के साथे समझौता भी भइल रहल।<ref>{{cite news|title=नमामि गंगे के लिए भारत और जर्मनी के बीच समझौता|url=https://www.jansatta.com/rajya/namami-ganga-project-india-germany-agreement/85774/|accessdate=15 मई 2018|work=जनसत्ता|agency=भाषा|date=14 अप्रैल 2016|language=hi-IN}}</ref>
==इहो देखल जाय==
* [[गंगा प्रदूषण]] (चाहे गंगा नदी में प्रदूषण)
{{clear}}
==नोट==
<references group="नोट"/>
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
==बाहरी कड़ी==
* [http://nmcg.nic.in/hi/indexh.aspx राष्ट्रीय स्वच्छ गंगा मिशन], ऑफिशियल वेबसाइट।
[[श्रेणी:गंगा]]
[[श्रेणी:भारत में प्रदूषण]]
{{environ-stub}}
6fyfiyyukgswhmwy6zeqdjpo307c06i
गंगा प्रदूषण
0
24144
724073
435127
2022-07-24T20:09:45Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल
wikitext
text/x-wiki
'''गंगा प्रदूषण''' चाहे '''[[गंगा]] नदी में [[प्रदूषण]]''' भारत के सभसे पबित्र मानल जाए वाली नदी [[गंगा]] में [[प्रदूषण]] आ ओकरी नियंत्रण के उपाय आ प्रयास से संबंधित बा।
सरकार प्रदूषण रोके खातिर पाहिले गंगा कार्य योजना (गंगा एक्शन प्लान-GAP) चलावल। अब [[नमामि गंगे]] नांव के योजना चालू बा।
{{पर्यावरण-आधार}}
[[श्रेणी:भारत में प्रदूषण]]
[[श्रेणी:गंगा]]
68mtju5yscjxdsapeq7xrey6c21nlbd
724074
724073
2022-07-24T20:10:18Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
wikitext
text/x-wiki
'''गंगा प्रदूषण''' चाहे '''[[गंगा]] नदी में [[प्रदूषण]]''' भारत के सभसे पबित्र मानल जाए वाली नदी [[गंगा]] में [[प्रदूषण]] आ ओकरी नियंत्रण के उपाय आ प्रयास से संबंधित बा।
सरकार प्रदूषण रोके खातिर पाहिले गंगा कार्य योजना (गंगा एक्शन प्लान-GAP) चलावल। अब [[नमामि गंगे]] नांव के योजना चालू बा।
[[श्रेणी:भारत में प्रदूषण]]
[[श्रेणी:गंगा]]
{{पर्यावरण-आधार}}
rcqlf0su5gyxe41k39269kv8x9mqa5y
724076
724074
2022-07-24T20:14:23Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल
wikitext
text/x-wiki
'''गंगा प्रदूषण''' चाहे '''[[गंगा]] नदी में [[प्रदूषण]]''' भारत के सभसे पबित्र मानल जाए वाली नदी [[गंगा]] में [[प्रदूषण]] आ ओकरी नियंत्रण के उपाय आ प्रयास से संबंधित बा।
भारत सरकार प्रदूषण रोके खातिर पाहिले गंगा कार्य योजना (गंगा एक्शन प्लान-GAP) चलावल। अब [[नमामि गंगे]] नांव के योजना चालू बा।
== इहो देखल जाय ==
* [[नमामि गंगे]] - गंगा नदी में प्रदूषण रोके के एगो प्रोजेक्ट
{{clear}}
[[श्रेणी:भारत में प्रदूषण]]
[[श्रेणी:गंगा]]
{{पर्यावरण-आधार}}
ilmv0xmrvtkc3nzgh8l9kh0qy7scq7f
724077
724076
2022-07-24T20:17:22Z
SM7
3953
फोटो जोड़ल गइल
wikitext
text/x-wiki
[[File:Funeral on the Ghats.jpg|thumb|350px|[[बनारस के घाट]] पर चिता के दाह]]
'''गंगा प्रदूषण''' चाहे '''[[गंगा]] नदी में [[प्रदूषण]]''' भारत के सभसे पबित्र मानल जाए वाली नदी [[गंगा]] में [[प्रदूषण]] आ ओकरी नियंत्रण के उपाय आ प्रयास से संबंधित बा।
भारत सरकार प्रदूषण रोके खातिर पाहिले गंगा कार्य योजना (गंगा एक्शन प्लान-GAP) चलावल। अब [[नमामि गंगे]] नांव के योजना चालू बा।
== इहो देखल जाय ==
* [[नमामि गंगे]] - गंगा नदी में प्रदूषण रोके के एगो प्रोजेक्ट
{{clear}}
[[श्रेणी:भारत में प्रदूषण]]
[[श्रेणी:गंगा]]
{{पर्यावरण-आधार}}
3yl9gmwdhdgn58223owml33kf66qnfj
खेती
0
27971
724088
658868
2022-07-25T09:43:27Z
2409:4064:259B:F0B2:4613:5FBD:8DEE:CFE7
/* संदर्भ */
wikitext
text/x-wiki
[[चित्र:Tomb_of_Nakht_(2).jpg|right|thumb]]
'''खेती''' <small>({{Lang-en|[[:en:Agriculture|Agriculture]]}}, {{Lang-hi|[[:hi:कृषि|कृषि]]}})</small> जमीन पर मनुष्य द्वारा फसल उपजावे के खेती या कृषि कहल जाला। ई एक तरह के आजीविका के साधन के रूप में अपनावल आर्थिक क्रिया बाटे। खेती आपन भोजन आ आय हासिल करे वाला लोग के [[किसान]] कहल जाला।
==संदर्भ==
{{Refl
ist}}
[[श्रेणी:खेती]]
{{अर्थ-आधार}}
tnfcrxrqgzh37l3b8nfglyu9mfq1sqj
अशोक
0
28560
724071
724061
2022-07-24T19:57:12Z
SM7
3953
Reverted edits by [[Special:Contributions/2409:4052:4D1B:C285:0:0:2048:ED0E|2409:4052:4D1B:C285:0:0:2048:ED0E]] ([[User talk:2409:4052:4D1B:C285:0:0:2048:ED0E|talk]]) to last revision by [[User:SM7Bot|SM7Bot]]
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox royalty
|title = चक्रवर्ती <ref name="Fogelin2015">{{cite book|author=Lars Fogelin|title=An Archaeological History of Indian Buddhism|url=https://books.google.com/books?id=yPZzBgAAQBAJ&pg=PA81|date=1 अप्रैल 2015|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-994823-9|pages=81–}}</ref><ref name="Kleiner2015">{{cite book|author=Fred Kleiner|title=Gardner’s Art through the Ages: A Global History|url=https://books.google.com/books?id=q4bCBAAAQBAJ&pg=PT474|date=1 जनवरी 2015|publisher=Cengage Learning|isbn=978-1-305-54484-0|pages=474–}}</ref>
|image =Indian_relief_from_Amaravati,_Guntur._Preserved_in_Guimet_Museum.jpg
|caption = [[अमरावती गाँव, गुंटूर जिला|अमरावती]], [[आंध्रप्रदेश]] (भारत) में लगभग 1ली सदी ई॰पू॰/ईसवी के एगो चित्र, बीच में शाईट अशोक के देखावल गइल बाटे।
|succession= तीसरका मौर्य सम्राट
|reign = 268 ई॰पू॰ — ल॰ 232 ई॰पू॰{{sfn|Upinder Singh|2008|p=331}}
|coronation = 268 ई॰पू॰{{sfn|Upinder Singh|2008|p=331}}
|predecessor = [[बिंदुसार]]
|successor = [[दशरथ मौर्य|दशरथ]]
|othertitles= ''[[देवानंपिय]]'', ''[[पियदसी]]''
|spouse=[[असंधिमित्र]]
|spouse-type=साथी
|spouses={{unbulleted list|[[देवी (अशोक के पत्नी)|देवी]]
|[[करुवाकी]]
|[[रानी पद्मावती|पद्मावती]]
|[[तिष्यारक्षा]]}}
|issue={{unbulleted list|[[महिंद (बौद्ध सन्यासी)|महेंद्र]]
|[[संघमित्रा]]
|[[तिवाला]]
|[[कुनाल]]
|[[चारुमती]]}}
|spouses-type =पत्नी
|dynasty = [[मौर्य साम्राज्य|मौर्य]]
|father = [[बिंदुसार]]
|mother = [[सुभद्रांगी]]
|birth_date = 304 ई॰पू॰
|birth_place = [[पाटलिपुत्र]], [[पटना]]
|religion = <!-- Do not add anything here. (See talk.) The reader can read about Ashoka's religion in the main article. !-->
|death_date = 232 ई॰पू॰ (उमिर 72)
|death_place = [[पाटलिपुत्र]], [[पटना]]
}}
{{Maurya}}
'''अशोक''' (304—232 ईपू),<ref>{{cite web|last=Chandra |first=Amulya |url=http://www.britannica.com/biography/Ashoka |title=Ashoka | biography - emperor of India |publisher=Britannica.com |date=2015-05-14 |accessdate=2015-08-09}}</ref> चाहे '''असोक महान''' [[मौर्य वंश]] के एगो भारतीय सम्राट रहलें जे {{circa|268}} से 232 ई॰पू॰ ले लगभग मय भारत पऽ राज कइलें।<ref>Thapur (1973), p. 51.</ref> भारत के महान सम्राट लोग में से एक, अशोक के राज उत्तर-पच्छिम में हिंदुकुश से ले के पूरुब में वर्तमान बांग्लादेश ले, आ दक्खिन के ओर आजकाल के तमिलनाडु आ केरल के कुछ हिस्सा छोड़ के बाकी मय भारत के छेंकले रहे। एह राज के राजधानी [[मगध]] में [[पाटलिपुत्र]] (वर्तमान [[पटना]]) रहल आ [[उज्जैन]] आ तक्षशिला में क्षेत्रीय राजधानी रहलीं सऽ।
[[चित्र:Maurya empire in 265 BCE.jpg|thumb|left|320px|सम्राट अशोक के समय में [[मौर्य साम्राज्य]]]]
अशोक के जीवन के सभसे बड़ घटना [[कलिंग के लड़ाई]] रहल जेकरे बाद ऊ लड़ाई आ हत्या से बैराग ले के [[बौद्ध धरम]] अपना लिहलें आ शांति के परचार में लाग गइलें। अशोक के समय में [[तीसरी बौद्ध संगीति|तीसरका बौद्ध संगीति]] पाटलिपुत्र में भइल आ ऊ भारत से बाहर के देस सभ में बुद्ध के उपदेश फइलावे खातिर धर्मप्रचारक भेजलें।
अशोक कय जगह प खम्भा गड़ववलें जिनहन प नैतिक उपदेश खोदवावल रहल। इन्हन के आज [[अशोक स्तंभ]] कहल जाला। भारत के राष्ट्रीय चीन्हा [[सारनाथ]] के अशोक स्तंभ से लिहल गइल बाटे।
== नाँव ==
[[अशोक के आदेशलेख|आदेशलेख]] सभ में '''अशोक''' नाँव दू बेर आइल बा, पहिला मास्की के लेख में जेने सुरूआते ''देवनांपियस अशोकस'' से भइल बा, आ दुसरा बेर गुर्जरा के अभिलेख में अशोक नाँव आइल बा। अबले के अनुमान से इहे साबित भइल बा की बाकी आदेशलेखन में जेकरा के '''पियदसि''' आ ''देवानांपिय'' कहल गइल बा ऊ उहे राजा हवें जिनके बौद्ध ग्रंथन में '''अशोक''' बतावल गइल बा आ पुराणन में '''अशोकवर्द्धन''' कहल गइल बा।<ref name="Shastri2007" /> हालाँकि, नीलकंठ शास्त्री के कहनाम बा कि पियदसि इनकर असली नाँव रहल आ अशोक {{abbr|विरुद|आदर में दिहल नाँव}}, या फिर अशोक असली नाँव रहल आ पियदसि विरुद रहल, ई बात तयजिवन जिइल कठिन बा<ref name="Shastri2007">{{cite book|author=के ए नीलकंठ शास्त्री|title=नंद-मौर्य युगीन भारत|url=https://books.google.com/books?id=T85aSmU7BGoC&pg=PA233|year=2007|publisher=मोतीलाल बनारसीदास|isbn=978-81-208-2104-0|pages=233–}}</ref>
== जीवन ==
'''अशोक के शुरुआती जीवन'''
चक्रवर्ती अशोक सम्राट [[बिंदुसार]] आउर रानी धम्मा के बेटा रहन।<ref>https://en.m.wikipedia.org/wiki/Ashoka#CITEREFStrong1989</ref> लंका के परम्परा में बिंदुसार के सोरह पटरानियन आउर 101 बेटन के उल्लेख बा। बेटन में खाली तीन गो के नाँव लिखल बा, [[सूसिम]] जवन सभसे बड़ रहन, अशोक आऊर तिष्य। तिष्य अशोक के सहोदरदभाई आऊर सभसे छोट रहन ।एक दिन ध्म्मा के सपना आइल जे उनकर बेटा बहूत बड़ सम्राट बनी। ओकरा बादे से राजा बिन्दुसार ओकरा आपन रानी बना लिहलन बाकिर धर्मा क्षत्रिय कुल के ना रहे, तऽ ओकरा कवनो बिशेस स्थान ना मिलल रहे। अशोक के कय गो (सौतेला) भाई — बहिन रहऽसन आउर ओकनी मे कड़ा प्रतिस्पर्धा रहत रहे । अशोक के घड़ी के ऊकेरल गइल प्रतीतात्मक चिह्न जेकरा हमनी के '[[अशोक चिह्न]]' के नाँव से जानेनी जा आज उ भारत के राष्ट्रीय चिह्न हऽ। [[बौद्ध धर्म]] के इतिहास में [[गौतम बुद्ध]] के बाद अशोके के नाँव आवेला।
दिव्यदान में अशोक के एगो मेहरारु के नाँव 'तिष्यरक्षिता' मिलेला। ओकर लेखा में खाली ओकर मेहरारु 'करूणावकि' बिया। दिव्यादान में अशोक के दु भाइयन सुसीम आ विगताशोक के नाम लिखल बड़ुवे।
अशोक मौर्य सम्राट [[चंद्रगुप्त मौर्य]] के पोता रहन। रोमन इतिहासकार अपियन के मोताबिक, चन्द्रगुप्त [[सैल्युकस]] के बेटी से बियाह कइले रहे; एही चलते इहो ह़ो सकेला कि अशोक के आजी युनानी होइहेँ।<ref>https://books.google.fr/books?id=sMoLhNQ9KRoC&pg=PA393#v=onepage&q&f=false</ref><ref>[https://books.google.fr/books?id=Kwnv3I6qIosC&pg=PA86 द] ब्रीफ हिस्टरी ऑफ इंडिया
</ref> भारतीय ग्रंथ [[भविष्य पुराण]] में भी एह बात के लिखल गइल बा कि चंद्रगुप्त के बियाह सैल्युकस के बेटी से भइल रहे।<ref>फौरन इन्फ्लुएंस ऑन इंडिया, कृष्णा चन्द्र सागर,[https://books.google.co.in/books?id=0UA4rkm9MgkC&pg=PA83&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false 1992]</ref>
पुरान बुद्ध, जैन आ हिन्दु लेखन से अशोक के बारे में अलग-अलग बात पता चलेला। [[अवदान साहित्य]] मे लिखल बा कि अशोक रानी सुभद्रंगी के बेटा रहन। अशोकवदन में लिखल बा कि अशोक के माई चम्पा नगर के एगो ब्राह्मण के बेटी रही।<ref>http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/02666030.2012.725581</ref><ref>रेलिक्स ऑफ द बुद्ध, स्ट्रॉन्ग [https://books.google.co.in/books?id=xqAB6PKyP98C&pg=PA136&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false जॉन]</ref> अशोक के नाँव उनके धइल रहे। दिव्यदानो मे अइसने कहानी लिखल बा लेकिन माई के नाँव जनकपदकल्यानी लिखल बा।
'''सत्ता के बिस्तार'''
272इशा पूर्व में राजा बिन्दुसार के मरला के बाद राजगद्दी खातिर लड़ाई चालू हो गइल।दिव्यदान में लिखल बा कि, बिन्दुसार आपन बड़ बेटा [[सूसिम]] के आपन उत्तराधिकारी बनावल चाहत रहन, बाकिर अशोक के आपन पिता के मंत्री लोगन के सहजोग मिलल रहे। मंत्री लोग सूसिम के अहंकारी मानत रहन, आउर ई लोग के लागत रहे की सूसिम उ लोग के इज्जत ना करी।<ref>[a][https://books.google.co.in/books?id=jbjT9GG__nEC&pg=PA268&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false]</ref> पता लागेला कि एगो रधागुप्त नांव के मंत्री अशोक के राजगद्दी ले पहुचावे में महत्वपूर्ण भूमिका निभवले रहे। अशोकवदन मे एह बात के लीखल गइल बा कि राजा बनला के बाद अशोक रधागुप्त के प्रधानमंत्री बनवले रहन। [[दिपवंश]] आ [[महावंश]] मे लिखल बा कि अशोक आपन 99 भाईयन के मार के राजा बनल रहन, बाकिर एह बात के सबूत ना मिले।
राजा बनला के बाद अशोक आपन राज्य के बहुत तेजी से बिस्तार कीइलें। हुनकर राज उत्तर-पच्छिम में हिंदुकुश से ले के पूरुब में वर्तमान बांग्लादेश ले, आ दक्खिन के ओरे आजकाल के तमिलनाडु आ केरल के कुछ हिस्सा छोड़ के बाकी मय भारत प बिस्तार वाला रहल, उनकर राज बलुचिस्तान आ अफगानिस्तानो पे रहल।
'''बियाह'''
[[चित्र:Emperor Ashoka and his Queen at the Deer Park.jpg|thumb|middle|अशोक आपन रानी लोग साथे]]
<small>अलग-अलग स्त्रोतन से पता लागेला कि अशोक के पाँच गो बियाह भइल रहे। उ लोग के नाँव देवी, करुवाकी, तिष्यारक्षा पद्मावती आउर असन्धिमित्रा रहे। अइसहीँ ईहो पता लागेला कि अशोक चार बेटा आ दुगो बेटी के बाप रहन। बेटन के नाम महेन्द्र(देवी के बेटा), तिवारा (करुवाकी के बेटा), कुनाल (पद्मावती के बेटा), आउर जकुला रहे। बेटी लोग के नाम संघमित्रा(देवी के बेटी) आ चारूमती रहे।</small><ref>Ashoka by मुखर्जी [https://books.google.co.in/books?id=uXyftdtE1ygC रधकुमुंद]</ref>
'''कलिंगा पऽ बिजय आ बुद्ध धर्म में परिवर्तन'''
भले अशोक के जीवन के जीवन खून खराबा से भरल रहे बाकिर कलिंगा पऽ बिजय हासिल कइला के बाद उ बुद्ध धर्म के अपना लिहलें।[[कलिंग]] राज्य ओह समय में एगो गणतांत्रिक राज्य रहे जवन की ओह घड़ी के भारत में एगो अपवाद नियन रहे, काहे की ओह घड़ी राजतंत्र रहे। अशोक के गद्दी पऽ बइठला के आठ साल बाद [[कलिंग युद्ध]] भइल। शिलालेखन से पता लागेला की युद्ध बड़ी भयानक रहे जेमे लगभग एक लाख सैनिक मारल गइलें।
कहल जाला की कलिंग पऽ बिजय हासिल कइला के बाद , एक दिन अशोक नगर घूमे गइलें जेने उनका खाली तबाही लउकल। युद्ध से भइल ओह तबाही उनका के बदल दिहलस, आ ओकर बाद उ बुद्ध धर्म के अपना लिहलन।
'''देहांत आउर बिरासत'''
अशोक 36 साल लें राज कइलन, हुनकर 232 ई•पु में देहांत हो गइल। कहल जाला की हुनकर अंतिम संस्कार बजी उनकर लाश सात दिन आउर सात रातन ले जलत रहल।उनका मरला के बाद [[मौर्य साम्राज्य]] 50 साल में ही खतम हो गइल।
185 ई•पु मे अंतिम मौर्य सम्राट बृहदरथ के हत्या हुनकर सेनापति द्वारा कर दिहल गइल। जेकरा बाद [[पुष्पमित्र सूंघ]] राजा बनलें आ सुंघ वंश के स्थापना कीइलें।
अशोक के बारे जादे तर बात शीलालेखन से पता लागेला जवन की [[प्राकृत भाषा]] में लिखल बा।
== एतेहासिक स्त्रोत ==
अंग्रेजन के समय के इतिहासकार लगभग अशोक के भुला गइल रहन, बाकिर [[जेम्स प्रिंसपी]] ऐतिहासिक स्त्रोतन के फेनू से जोहे के काम कइलन। [[जॉन ह्यूबर्ट मार्शल]] एगो आउर महत्वपूर्ण इतिहासकार रहन।
[[चित्र:AsokaKandahar.jpg|thumb|middle|अशोक के एगो शिलालेख]]
अशोक के जीवन आ शासन के जानकारी जादे तर बुद्ध स्त्रोतन से मिलेला। अशोकवदन से अशोक के बारे में ढेर जानकारी मिल जाला,आउर जानकारी दीपवंश,महावंश आ [[अशोक के शिलालेख]] सभ से मीलेला। अशोक के घड़ी के चीज [[कुम्हार]],पटना मे मिलेला।
अशोक के अध्यादेश:- अशोक के अध्यादेश 33 गो शिलालेखन के समूह बा। ई शिलालेख सभ [[भारत]] आ [[पाकिस्तान]] में फैलल बा। ई शिलालेख सभ भारत के इतिहास के एगो सभसे बरियार राजा द्वारा बुद्ध धरम के परचार के कहानी बतवेला।
[[महावंश]]:- ई [[श्रीलंका]] के राजा लोग के लिखल एगो कविता हऽ जेकरा [[पाली]] भाषा में लिखल गइल बा।
== धारना सभ आउर इतिहास लेखन ==
अशोक के जीवन के जानकारी फेनु से प्राप्त करे में सभ से जादे बुद्ध स्त्रोत के इस्तेमाल कईल गइल बा। पारंपरिक लेखन के आधार पऽ शुरुआती विद्वान अशोक के एगो बौद्ध सम्राट मनले बाड़न, जेकरा धर्म बदले के पड़ल रहे,आ जे बुद्ध धर्म के परचार कईले रहे। रोमिला थापर अशोक के बारे में लिखले बाड़ी की " हमनी के अशोक के दू तरह से देखे के चाहीं, पाहिला एगो राजनेता जवन एक समय में आपन साम्राज्य स्थापित कइलन, आ दूसरा एगो अइसन आदमी जे समाज के बदले खातिर आपन आचार विचार के समाज में फैलीईलें। अशोक अपना घड़ी के हर धर्म के इज्जत करत रहन।
हालाकि शिलालेख से ई बात साफ पता लागेला की अशोक बुद्ध धर्म के मानत रहन। एगो शिलालेख में अशोक जानवर सभ के बली देवे वाला वैदिक अनुष्ठान के प्रतिबंधित कईले बाड़न, एकरा से ई बात साबित होखेला की ऊ वैदिक परंपरा के ना मानत रहन। ऊ बुद्ध धर्म के पवित्र जगहन पऽ आपन स्तंभ खड़ा करवईलें बाकिर बाकी सभ धर्म के पवित्र जगह पऽ स्तंभ ना बनववलन। अशोक कर्तव्यन के देखावे ला "धम्म" शब्द के इस्तेमाल कइलन,जवन एगो बौद्ध शब्द हऽ। साथे सारे ऊ बुद्ध धर्म के तीन गो उपदेशनो के परचार कइलन।
अशोक के सभ शिलालेखन में अशोक के एगो निमन आ दयालु राजा देखावल गइल बा। कलिंग के शिलालेखन में अशोक अपना के आपन प्रजा के पिता कहले बाड़न आउर आपन प्रजा के आपन संतान बोलले बाड़ें।<ref>http://www.cs.colostate.edu/~malaiya/ashoka.html</ref> शिलालेखन में अशोक बुद्ध धरम के शिक्षण के लिखववले बाड़न आ अहींसा के अपनावे के कहले बाड़न, साथे साथे ऊ आपन राज के बारे मे बतवले बाड़ें । [[सारनाथ]] के अशोक स्तंभ अशोक के समय के सभ से प्रसिद्ध चीज हऽ। बलुआ पत्थर के बनल स्तंभ अशोक के सारनाथ यात्रा के बारे में बतावेला। स्तंभ के ऊपर चारो दिशा में चार गो शेर के मुह बनल बा जे अशोक के बड़हन आ बरियार राज्य के दर्शावेला। शिलालेखन से मिलल जादे तर जानकारी के इतिहासकार सही मानेलन, लेकिन ई बतावल मुश्किल बा की कुछ चीज साँचो भइल रहे की ना।
अशोक के शिलालेख सभ के खोज से पहिले अशोक के बारे में ढ़ेर कहानी प्रचलित रहे जवन की ऐतिहासिक स्त्रोत पऽ आधारित ना रहे। ओह में से कुछ कहानी अशोकवदन में से बा:-
1) ओह में से एगो कहानी जय नाम के एगो लईका के हऽ, एक दिन जब जय सड़क के किनारे खेलत रहे, जहा बुद्ध आ गइलन।छोटहन जय बुद्ध केभीख के कटोरा में एक मुट्ठी माटी रख के आगे चल के बहुत बड़ राजा आ बुद्ध धर्म के अनुयाई बन के वरदान मंगलस।आगे लिखल बा की बुद्ध पूरा ब्रह्माण्ड के अंजोर कऽ दिहलन आ फिर ऊ अंजोरा के आपन बाया हाथ में लेके बोललन की ई लाईका आपन अगीला जनम में बहुत बड़ राजा बनी। बुद्ध ईहो भविष्यवाणी कईलें की हेकर राजधानी पाटलिपुत्र होई।
2)अगिला कहनी में अशोक के एगो खराब आदमी देखावल गइल बा, जे बुद्ध धरम अपनवला के बाद निक आदीमी बनऽता। लिखल बा कि अशोक के शारीरिक कुरूपता के चलते [[बिन्दुसा|बिन्दुसार]] ओकरा के पसंद ना करत रहन। अशोक राजा बनल चाहत रहन एही चलते उ वारिस के जरत कोयला से भरल गड्ढा में डाल दिहलन। उ आपन खराब स्वभाव आउर खिस के चलते "भयंकर अशोक" नाम से प्रसिद्ध भइलन। कहल जाला की उ आपन सैनीकन के वफादारी के परिक्षा खातीर ले गइल रहन, आ सफल ना होला पऽ 500 आदमी के मार दिहलन कहल जाला कि जब कुछ औरत लोग उनकर अपमान कईलस तऽ उ आपन हरम के जरा के मार दिहलन। मानल जाला कि उ लोगन के उदास देखिके आनंद उठावत रहन आउर एकरा खातिर उ एगो बड़हन आउर भयावह उत्पीड़न कक्ष बनईलन जेने उ आउर लोग के यातना देवत रहन। कहानी आगे ई बतावे ले ह कि कईसे एगो पवित्र बौद्ध भिक्षु से मिलला के बाद अशोक धार्मिक बन जा ताड़न।
3) एगो आउर कहानी मे कहल गइल बा की आपन खजाना के बौद्ध संघ उपहार देवल चालु कर देलन। मंत्री सभ के डर लागत रहे की एकरा से साम्राज्य के पतन हो जाई, ईहे चलते अशोक के मना करल गइल।फिर अशोक आपन निजी धन के उपहार मे देवे लगलन। अंत मे कुछ ना बाचल आ हुनकर शांति से निधन भइल।
एह बिंदु पऽ इ ध्यान रखल ज़रूरी बा कि अशोकवदन एगो बौद्ध पाठ हऽ, जे बौद्ध धर्म मे नाया लोग जोड़े ला लिखल रहे आउर एही चलते इ सभ किंवदंतियन के इस्तेमाल कईल गइल रहे। एह तरह के ग्रंथन मे कहल गइल बा कि अशोक मूलतः आदर्श बौद्ध शासक रहन, जे प्रशंसा आउर अनुकरण दुनो के हकदार रहन।
'''अशोक आउर बुद्ध के अवशेष'''
बौद्ध कथा , विशेष रूप से [[महापरिनिर्वाण]], के अनुसार बुद्ध के अवशेष हुनकर मरला के बाद आठ देशों में साझा कईल गइल। अशोक अवशेष वापस लेवे के काम कईलन आउर 84000 स्तूपन में बांट देलन। ई कहानी सांची आउर भरहुत में स्पष्ट रूप से देखाईल गइल बा।
== योगदान ==
[[चित्र:Sanchi2.jpg|thumb|middle|सांची के स्तूप]]
एगो बौद्ध राजा होला के नाते,अशोक मानत रहन की बुद्ध धरम आदमी,जानवर, पौधा सभ जीव जंतु खातिर निक बा, एही चलते उ ढेरे स्तूप आ बौद्ध भिख्छु के रहे खातिर घर बनववलें। अशोकवदन में लिखल बा कि अशोक बुद्ध के अवशेष के रखे खातिर 84000 स्तूप बनाए के आदेश देले रहन। अशोक आपन बेटा [[महेंद्र]] आउर बेटी [[संघमित्रा]] के बौद्ध धर्म के परचार खातिर श्रीलंका भेजले रहन।
''' व्यवस्थापक के रूप में '''
[[चित्र:MauryanRingstone.JPG|thumb|middle|मौर्य काल के एगो पत्थर]]
अशोक के सेना बरियार रहे, बाकिर बौद्ध धर्म के अपनवला के बाद, ऊ दक्षिण में तीन गो प्रमुख तमिल राज्य चेरस, चोल आ पंड्या के जोरे संघतिया नियन संबंध बनईलन। हुनकर शिलालेखन में कहल गइल बा कि ऊ आपने राज्य आ पड़ोसी राज्यन में लोग आउर जानवरन के चिकित्सा खातीर प्रावधान कईले बाड़न। उ आम लोगन के लाभ खातीर सड़कन पऽ ईनार खोदववले आ पेड़ लगववले बाड़े।
''' जानवर सभ के कल्यान '''
अशोक के शीलालेखन में ई बात साफ लिखल गइल बा की जानवर सभ के दुख देवल केनियो ले नीक काम नईखे।<ref>https://en.m.wikipedia.org/wiki/Ashoka#CITEREFFitzgerald2004</ref> हालाकि ऊ गाय के मांस खाए पऽ रोक ना लगवले रहन।<ref>https://books.google.co.in/books?id=JwGZTQunH00C&pg=PA108&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false</ref>
ऊ उ सभ चार गोड़ वाला जानवरन के मारे पऽ रोक लगा देले रहन जवना के ना कवनो इस्तेमाल रहे आउर ना खाईल जा सकत रहे। संगे-संगे कुछ बिशेष परजाति के चिड़ई आ जानवर के मारे पे रोक लगा देले रहन। एतने ना बलुक उ सभ मादा बकरी, सुअर आ भेड़ के मारे पऽ रोक रहे जवन आपन बच्चा के देखभाल करत होखे।
अशोक जानवर के मरला पऽ रोक लगवले रहन आ ओखिनी के इलाज ला अस्पतालो बनववले रहन। अशोक के घड़ी के मौर्य साम्राज्य दुनिया के गीनल चुनल साम्राज्य में आवेला जे आपन जानवर के नागरिक नियन राखत रहे।<ref>https://en.m.wikipedia.org/wiki/Special:BookSources/1590561066</ref>
''' अशोक चक्र '''
[[चित्र:Ashoka Chakra.svg|thumb|middle|[[अशोक चक्र]]]]
[[अशोक चक्र]] धर्मचक्र के एगो चित्रण बा। एह में चौबीस गो तिली होखला। अशोक चक्र के जगह-जगह बनवावल गइल रहे। आज-काल अशोक चक्र सभ से जादे भारत के झंडा पऽ लउकेला। अशोक चक्र के भारत के झण्डा के उजरका पट्टी पऽ आसमानी रङ्ग से बनावल गइल बा। अशोक चक्र के [[अशोक स्तंभ]] पे भी देखावल गइल बा।
'''वास्तुकला '''
अक्सर अशोक के भारत में पत्थर पऽ वास्तुकला चालू करवाए के श्रेय दिहल जाला, जवन की संभवतः यूनानी सभ से सीखल गइल रहे।<ref>[https://books.google.co.in/books?id=fpfTAgAAQBAJ&pg=PT21&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false a]</ref> अशोक से पहिले घर आ मकान अस्थाई समान से बनत रहे जईसे लकड़ी, [[बांस]] आ खपड़ा।<ref>[https://books.google.co.in/books?id=TlVeuxIgjwQC&pg=PA14&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false सी]</ref> [[पाटलिपुत्र]] में अशोक आपन लकड़ी के महल के पत्थर के बंववलें।<ref>Ashoka was known to be a great builder who may have even imported craftsmen from abroad to build royal monuments." Monuments, Power and Poverty in India: From Ashoka to the Raj, A. S. Bhalla, I.B.Tauris, 2015 p.18</ref>ओह महल के बनवावे में उ बिदेसी कारीगर के इस्तेमाल कईले रहन।
''' अशोक स्तंभ '''
[[चित्र:Ashok Sthamba.jpg|thumb|middle|[[लुंबिनी]],[[नेपाल]](जहवाँ बुद्ध जन्मल रहन) में बनवावल स्तम्भ]]
अशोक जगह जगह स्तंभ बनववले रहन। अईसे तऽ अशोक के ढ़ेरे स्तंभ होखे के चाहीँ लेकिन अभी खाली दसे गो बा। स्तंभ सभ के औसत ऊंचाई 40-50 फीट आ वजन 50,000 किलोग्राम बा। सँवसे स्तंभ सभ के बनारस में तरासल गइल रहे आ फिर जगह जगह ले जा के खड़ा कईल गइल रहे।स्तंभ सभ के खोज सोरहवाँ शताब्दी में थॉमस कॉर्यात कईलें रहन।
''' सिंह चतुर्भुज स्तंभ शीर्ष '''
[[चित्र:Sarnath capital.jpg|thumb|middle|भारत के राष्ट्रीय चिह्न]]
सिंह चतुर्भुज स्तंभ शीर्ष अशोक के [[सारनाथ]] के स्तंभ पऽ धईल रहे, बाकिर अब उ [[सारनाथ]] संग्रहालय में धईल बा।एकरा भारत के राष्ट्रीय चिन्ह के रूप में भी अपनावल गइल बा।
== कला, चलचित्र आ साहित्य में ==
[[चित्र:Asoka's Queen.jpg|thumb|middle|[[अबनिन्द्रनाथ टैगोर]] के बनावल चित्र जेमे अशोक के रानी के सांची के स्तूप भिरी खड़ा देखावल गइल बा।]]
• [[जयशंकर प्रसाद]] 'अशोक की चिंता' (अशोक के चिंता) नाम के एगो कविता लीखले बाड़े, जेह में [[कलिंग]] युद्ध घड़ी अशोक के विचार लिखल गइल बा।
• 1941 में [[अशोक कुमार]] नाम के तमिल फिल्म बनवाल गइल रहे जवन अशोक के बारे में रहे।
• 1973 में [[अमर चित्रकथा]] अशोक के जीवन पऽ एगो किताब प्रकाशित कइले रहे।
• 2001 में अशोक नाम के एगो फिल्म बनल रहे जेह में [[शाहरुख खान]] काम कईले रहन।
== इहो देखल जाय ==
* [[अशोक के आदेसलेख]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|35em}}
== स्रोत सामग्री ==
* {{citation |last=Singh |first=Upinder |authorlink=Upinder Singh |title=A history of ancient and early medieval India : from the Stone Age to the 12th century |date=2008 |publisher=[[Pearson Education]] |location=[[New Delhi]] |isbn=978-81-317-1120-0|url=https://books.google.co.in/books?id=GW5Gx0HSXKUC |ref={{sfnref|Upinder Singh|2008}} }}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Ashoka|अशोक}}
{{wikiquote}}
* BBC Radio 4: Sunil Khilnani, ''[http://www.bbc.co.uk/programmes/b05tpy82 Incarnations: Ashoka.]''
* BBC Radio 4: Melvyn Bragg with Richard Gombrich et al., ''[http://www.bbc.co.uk/programmes/b0511tm1 In Our Time, Ashoka the Great]''.
* {{Cite book|title = Inscriptions of Asoka: New Edition|last = Hultzsch|first = E.|publisher = Government of India|year = 1925|isbn = |location = Oxford|pages = |url = https://archive.org/details/InscriptionsOfAsoka.NewEditionByE.Hultzsch}}
{{S-start}}
{{S-hou|[[मौर्य वंश]]||304 BCE||232 BCE}}
{{S-bef|before=[[बिंदुसार]]}}
{{S-ttl|title=[[मौर्य साम्राज्य|मौर्य सम्राट]]
|years=272–232 BCE}}
{{S-aft|after=[[दशरथ मौर्य|दशरथ]]}}
{{s-end}}
{{Buddhism topics}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:3री-सदी ईसापूर्ब के भारतीय राजा]]
[[श्रेणी:मौर्य सम्राट]]
[[श्रेणी:अशोक| ]]
j0lzbi8n1na0fkb9l78z8ixr2g0v4dr
गंगा
0
32762
724079
722130
2022-07-24T20:46:25Z
SM7
3953
/* प्रदूषण */ नमामि गंगे के नांव जोड़ल गइल
wikitext
text/x-wiki
{{Geobox
|नदी
<!-- *** Name section *** -->
|name = गंगा
|other_name = The Ganga
|native_name =
<!-- *** Map section *** -->
|map = Ganges-Brahmaputra-Meghna basins.jpg
|map_caption = नदी थाला: गंगा (नारंगी), ब्रह्मपुत्र (बैंगनी), आ मेघना (हरा)।
<!-- General *** -->
|country = {{flag|भारत}}
|country1 = {{flag|बांग्लादेश}}
|state = [[उत्तराखण्ड]]
|state1 = [[उत्तर प्रदेश]]
|state2 = [[बिहार]]
|state3 = [[झारखंड]]
|state4 = [[पच्छिम बंगाल]]
|city = [[ऋषिकेश]]
|city1 = [[हरिद्वार]]
|city2 = [[फर्रूखाबाद]]
|city3 = [[कानपुर]]
|city4 = [[जाजमऊ]]
|city5 = [[इलाहाबाद]]
|city6 = [[मिर्जापुर]]
|city7 = [[बनारस]]
|city8 = [[ग़ाजीपुर]]
|city9 = [[बक्सर]]
|city10 = [[बलियाँ]]
|city11 = [[पटना]]
|city12 = [[हाजीपुर]]
|city13 = [[मुँगेर]]
|city14 = [[भगलपुर]]
|length = 2525
|length_note = {{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007}}
|watershed = 1080000
|watershed_note =
|discharge_location = [[फरक्का बैराज]]
|discharge_average = 16648
|discharge_note =<ref name="Kumar_Singh_Sharma">{{cite journal
| last = कुमार
| first = राकेश
| last2 = सिंह
| first2 = आर डी
| last3 = शर्मा
| first3 = के डी
| title = Water Resources of India
| trans-title = भारत के जल संसाधन
| journal = [[करेंट साइंस (जर्नल)|करेंट साइंस]]
| volume = 89
| issue = 5
| pages = 794–811
| publisher = करेंट साइंस एसोशियेशन
| location = बंगलुरु
| date = 10 सितंबर 2005
| url = http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf
| accessdate = 29 नवंबर 2015 }}</ref>
|discharge_max = 70000
|discharge_min = 2000
|discharge1_location = [[बंगाल के खाड़ी]]
|discharge1_average = 38129
|discharge1_note =<ref name="Kumar_Singh_Sharma"/>
|discharge1_average_imperial =
<!-- *** Source *** -->
|source_name = [[गंगोत्री हिमानी]], [[सतोपनाथ हिमानी]], खटलिंग ग्लेशियर, आ कुछ परबत चोटी से पघिल के बहल पानी जइसे की [[नंदा देवी]], [[त्रिशूल,परबत|त्रिशूल]] [[केदारनाथ (परबत)|केदारनाथ]], [[नंदा कोट]], आ [[कामेत]]।
|source_location = [[उत्तराखण्ड]]
|source_country = भारत
|source_country1 =
|source_elevation = 3892
|source_elevation_imperial = 12769
|source_lat_d = 30
|source_lat_m = 59
|source_lat_s =
|source_lat_NS = N
|source_long_d = 78
|source_long_m = 55
|source_long_s = 55
|source_long_EW = E
<!-- *** Mouth *** -->
|mouth_name = [[गंगासागर]], गंगा डेल्टा
|mouth_location = बंगाल के खाड़ी
|mouth_country = बांग्लादेस
|mouth_country1 = भारत
|mouth_elevation = 0
|mouth_elevation_imperial = 0
|mouth_lat_d = 22
|mouth_lat_m = 05
|mouth_lat_s =
|mouth_lat_NS = N
|mouth_long_d = 90
|mouth_long_m = 50
|mouth_long_s =
|mouth_long_EW = E
<!-- *** Tributaries *** -->
|tributary_source1=[[अलकनंदा]]
|tributary_source2=[[धौली गंगा]]
|tributary_source3= [[नंदाकिनी]]
|tributary_source4=[[पिंडर]]
|tributary_source5= [[मंदाकिनी]]
|tributary_source6=[[भागीरथी]]
|tributary_left = [[रामगंगा]]
|tributary_left1 = [[गोमती]]
|tributary_left2 = [[सरजू नदी|सरजू]]
|tributary_left3 = [[गंडकी]]
|tributary_left4 = [[बाघमती]]
|tributary_left5 = [[कोसी]]
|tributary_left6 = [[महानंदा]]
|tributary_right = [[यमुना]]
|tributary_right1 = [[तमसा]]
|tributary_right2 = [[सोन]]
|tributary_right3 = [[पुनपुन]]
|tributary_right6 = [[टोंस नदी|टोंस]]
|tributary_right9 = [[हिंडन नदी|हिंडन]]
|tributary_right11 = [[कुंता नदी|कुंता]]
|tributary_right12 = [[गिर नदी|गिर]]
|tributary_right13 = ऋषिगंगा
|tributary_right14 = हनुमान गंगा
|tributary_right15 = [[ससुर खदेरी]]
<!-- *** Image *** --->
|image = Varanasiganga.jpg
|image_size = 300
|image_caption = [[बनारस]] में गंगा
}}
'''गंगा''' [[एशिया]] के एक ठो अंतरसीमांत [[नदी]] बिया जवन [[भारत]] आ [[बांग्लादेस]] में बहे ले। भारत की [[उत्तराखंड]] राज्य में, [[हिमालय]] पहाड़ पर स्थित [[गंगोत्री हिमानी|गंगोत्री]] से निकल के बिसाल [[गंगा के मैदान|मैदानी इलाका]] में बहे के बाद [[बंगाल की खाड़ी]] में समुंद्र में मिल जाले। समुंद्र में नदिन द्वारा कुल छोड़ल जाये वाला पानी के हिसाब से ई दुनिया के तीसरी सभसे बड़ नदी हवे।
गंगा अपना रस्ता में हिमालय से ले आइल बालू-माटी के बिछा के एगो बिसाल मैदान बनावे ले जेकरा के एही की नाँव पर [[गंगा के मैदान]] कहल जाला। ई मैदान बहुत उपजाऊ हवे आ एही कारण इहाँ प्राचीन काल से जनसंख्या के बसाव भइल। आजु ई दुनिया के सबसे घन बस्ती वाला क्षेत्र हवे। गंगा की तीर पर भारत आ बांग्लादेस के कई ठो प्रमुख शहर बसल बाड़ें। ऋषिकेश, हरिद्वार, कन्नौज, [[कानपुर]], [[इलाहाबाद]], [[बनारस]], [[बलियाँ]], [[पटना]], [[कलकत्ता]] आ [[ढाका]] नियर शहर एही नदी के तीरे बसल बाने।
[[हिंदू धर्म]] में गंगा के [[हिंदू देवी|देवी]] आ माई की रूप में पूजल जाला। अइसन मानल जाला कि [[गंगा नहान|गंगा में अस्नान]] कइला से पुन्य मिलेला आ सगरी पाप कट जाला। गंगा की किनारे कई पबित्र तिथिन के [[मेला]] आ [[नहान]] लागे ला। दुनिया के सभसे बड़ मेला प्रयाग के [[कुंभ मेला|कुंभ]] गंगा आ यमुना आ कथा में बर्णित नदी [[सरस्वती (नदी)|सरस्वती]] के संगम पर लागेला।
गंगा के मैदान आ एकर [[गंगा थाला|थाला]] पर्यावरण आ जीव जंतु खातिर भी महत्व वाला हवे। गंगा में कई प्रकार के मछरी आ अउरी बिबिध जलजीव पावल जालें। एह नदी में [[सूँस]] के दू गो प्रजाति [[गंगा डाल्फिन]] आ [[इरावदी डाल्फिन]] पावल जालीं जे एह समय बिलुप्त होखे के खतरा में बाड़ीं। [[गंगा के डेल्टा]] [[सुंदरबन]] पर्यावरण आ पारिस्थितिकी की मामिला में पूरा दुनिया खातिर महत्व वाला गिनल जाला।
साल 2007 में आइल एगो रपट की मोताबिक ओह समय गंगा दुनिया के पाँचवी सभसे प्रदूषित नदी रहे। [[भारत सरकार]] एकरा [[प्रदूषण]] के कम करे खातिर [[गंगा कार्ययोजना]] चलवलस बाकी ई बहुत सफल ना भइल। वर्तमान में [[नरेन्द्र मोदी]] के [[मोदी सरकार|सरकार]] एकरा खातिर [[नमामि गंगे]] नाँव से एगो परियोजना चला रहल बाटे।
==बिबरण==
[[File:Bhagirathi River at Gangotri.JPG|200px|thumb|[[गंगोत्री]] में [[भागीरथी]]]]
[[File:Devprayag - Confluence of Bhagirathi and Alaknanda.JPG|thumb|200px|[[देवप्रयाग]], अलकनंदा (दाहिने से) आ भागीरथी (बायें से) के संगम, जौना की बाद गंगा नदी के शुरुआत हो ले।]]
[[File:HeadwatersGanges1.jpg|thumb|200px|[[हिमालय|हिमालयी]] जलधारा सभ जिनहना के सामूहिक रूप गंगा नदी हवे, [[गढ़वाल मंडल]], [[उत्तराखंड]]]]
गंगा नदी दू गो धारा [[भागीरथी]] आ [[अलकनंदा]] की मिलले की बाद बनेली। ई संगम [[देवप्रयाग]] में होला। हिंदू संस्कृति में ई मान्यता ह की मुख्य धारा भागीरथी ह हालाँकि अलकनंदा अधिका लमहर धारा हवे।<ref name="Britannica">{{cite encyclopedia |year= 2011 |title= Ganges River |trans-title= गंगा नदी|encyclopedia= [[ब्रिटैनिका एन्साइक्लोपीडिया]] |edition= एन्साइक्लोपीडिया ब्रिटैनिका ऑनलाइन लाइब्रेरी|url= http://www.library.eb.com/eb/article-48077 |accessdate=29 नवंबर 2015}}</ref><ref name="Penn2001">{{cite book|last=पेन|first=जेम्स आर.|title=Rivers of the world: a social, geographical, and environmental sourcebook|trans-title = बिस्व के नदी सभ:एगो सामाजिक, भूगोलीय आ पर्यावरणीय सोर्सपुस्तक|url=https://books.google.com/books?id=koacGt0fhUoC|accessdate=29 नवंबर 2015|year=2001|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-57607-042-0|page=88}}</ref> अलकनंदा के पानी के स्रोत [[नंदा देवी]], [[त्रिशूल (परबत)|त्रिशूल]] आ [[कामेत]] की चोटी पर जमल बरफ के पघिलाव से हवे। भागीरथी नदी समुन्द्र तल से {{convert|3892|m|ft|abbr=on}} की ऊँचाई पर [[गंगोत्री हिमानी]] के निचला हिस्सा से निकलेली जे के [[गोमुख]] कहल जाला।<ref name="Scientific Study">{{cite book|author1=सी आर कृष्णमूर्त्ति|author2=गंगा परियोजना निदेशालय|author3=भारत पर्यावरण रिसर्च समीति|title=The Ganga, a scientific study| trans-title = गंगा, एगो बैज्ञानिक अध्ययन | url=https://books.google.com/books?id=dxpxDSXb9k8C&pg=PA19|accessdate=29 नवंबर 2015|year=1991|publisher=नार्दर्न बुक सेंटर|isbn=978-81-7211-021-5|page=19}}</ref>
अलकनंदा के धारा कई गो महत्वपूर्ण धारा सभ से मिल के बनेले। सभसे पाहिले [[विष्णुप्रयाग]] में अलकनंदा में [[धौली गंगा]] के संगम होला, एकरी बाद [[नंदप्रयाग]] में [[नंदाकिनी]], [[कर्णप्रयाग]] में [[पिंडर]] आ [[रुद्रप्रयाग]] में [[मंदाकिनी]] से संगम के बाद अंत में [[देवप्रयाग]] में अलकनंदा आ भागीरथी के संगम होला। ई छह नदियन के पाँच गो संगम [[पंचप्रयाग]] की नाँव से पबित्र अस्थान मानल जालें।
लगभग 250 किलोमीटर<ref name="Scientific Study"/> के दूरी पहाड़ी घाटी में पूरा कइ के गंगा [[ऋषिकेश]] में हिमालय से नीचे उतरे ले आ [[हरिद्वार]] नाम के परसिद्ध धार्मिक अस्थान से ई मैदानी भाग में प्रवेश करे ले।<ref name="Britannica"/> हरिद्वार में एकर कुछ पानी बाँध बना के [[गंगा नहर]] में मोड़ दिहल गइल बाटे जेवना से [[गंगा-यमुना दुआबा|दुआबा]] के इलाकन में सिंचनी होला।
एकरा बाद गंगा कन्नौज, फर्रूखाबाद आ कानपुर नगर से हो के गुजरे ले आ एही बीच में एकर सहायिका [[रामगंगा]] आके मिले ले। रामगंगा औसतन {{convert|500|m3/s|cuft/s|abbr=on}} पानी गंगा में ले आवे ले।{{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007|p341}}
[[इलाहाबाद]] में गंगा में [[यमुना]] आ के मिले ले आ ई हिन्दुन के परसिद्ध तीर्थ त्रिवेणी संगम कहाला। इहाँ यमुना नदी में गंगा से ढेर पानी {{convert|2950|m3/s|cuft/s|abbr=on}}{{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007|p341}} होला आ ई दुनों की कुल बहाव के 58.5% होला।<ref name="Gupta2007">{{cite book|last=गुप्ता|first=अविजित|title=Large rivers: geomorphology and management|trans-title=बड़ नदी सभ:भूआकृतिबिज्ञान आ मैनेजमेंट| url=https://books.google.com/books?id=gXgyHLT_hwIC&pg=PA347|accessdate=29 नवंबर 2015|year=2007|publisher=जॉन वाइली एंड संस|isbn=978-0-470-84987-3|page=347}}</ref> एकरा कुछे दूर बाद [[टौंस नदी]] आ के गंगा में मिलेले जेवन [[कैमूर श्रेणी]] से निकल के {{convert|190|m3/s|cuft/s|abbr=on}} पानी गंगा में ले आवे ले। एकरा बाद गंगा [[बिंध्याचल परबत]] की किनारे से हो के उत्तर की ओर मुड़े शुरू हो जाले। [[मिर्जापुर जिला]] में पबित्र [[बिंध्यवासिनी देवी]] के लगे से होत ई [[बनारस]] पहुँचेले जहाँ एकर बहाव उत्तर मुँह के हवे। बनारस की आगे [[औड़िहार]] नाँव की जगह की लगे गंगा में [[गोमती]] आ के मिलेले आ ई {{convert|234|m3/s|cuft/s|abbr=on}} पानी गंगा में डाले ले। [[गाजीपुर]] आ [[बलियाँ]] नियर शहर से हो के बलियाँ आ छपरा की बीच में [[सरजू नदी|सरजू]] (घाघरा या करनाली) नदी गंगा में मिले ले। सरजू गंगा के सभसे बड़ सहायिका नदी हवे जेवन {{convert|2990|m3/s|cuft/s|abbr=on}} पानी ले आवे ले।
घाघरा से संगम की बाद नदी पुरुब मुँह के बहे शुरू हो जाले आ थोड़ी दूर बाद दक्खिन ओर से आके [[सोन नदी|सोन]] आ एकरी कुछ दूर बाद उत्तर ओर से आके [[नारायणी नदी|नारायणी]] मिल जालीं आ क्रम से {{convert|1000|m3/s|cuft/s|abbr=on}} आ {{convert|1654|m3/s|cuft/s|abbr=on}} पानी गंगा में पहुँचावे लीं। पूरबी [[बिहार]] में [[कोसी नदी]] आ के मिल जाले जेवन {{convert|2166|m3/s|cuft/s|abbr=on}} पानी ले आवेले आ ई सरजू आ यमुना की बाद तिसरकी सभसे बड़ सहायिका नदी ह।{{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007|341}}
[[भागलपुर]] के बाद गंगा में बहाव दखिन मुँह के होखे शुरू हो जाला आ [[पाकुड़]] की लगे से ई दू गो धारा में बँटे लागेले जौना में दाहिने ओर के धारा [[हुगली नदी|भागीरथी-हुगली]] हवे। दुसरकी धारा बांग्लादेश की ओर बढे ले आ एकरा कुछ दूर बाद बांग्लादेश में घुसे से ठीक पहिले [[फरक्का बैराज|फरक्का]] में बैराज बना के एकर पानी एगो [[फीडर नहर]] द्वारा हुगली की ओर भेजल जाला। भागीरथी की रूप में अलग भइल धारा में जब बायें से एगो छोटी मुकी नदी [[जलंगी नदी|जलंगी]] आ के मिले ले तब एकर नाँव हुगली हो जाला। ई संगम [[नब द्वीप]] के लगे होला। एकरी बाद हुगली में एकर सभसे बड़ सहायिका नदी [[दामोदर नदी|दामोदर]] (लंबाई:{{convert|541|km|mi|abbr=on}} आ बहाव:{{convert|25820|km2|sqmi|abbr=on}}.<ref name="DhungelPun2009">{{cite book|last1=Dhungel|first1=Dwarika Nath|last2=Pun|first2=Santa B.|title=The Nepal-India Water Relationship: Challenges|trans-title =भारत-नेपाल जल संबंध:चुनौती सभ|url=https://books.google.com/books?id=cgYwDW13ILoC&pg=PA215|accessdate=29 नवंबर 2015|year=2009|publisher=स्प्रिंजर|isbn=978-1-4020-8402-7|page=215}}</ref>) आ के दाहिने से मिले ले। आगे
एक ठी अउरी छोट नदी [[चुर्णी नदी|चूर्णी]] कलकत्ता से पहिले हुगली में मिल जाले। हुगली आगे कलकत्ता-[[हावड़ा]] की बीच से हो के बहे ले आ आगे हल्दी नदी ए में दायें से मिले ले जहाँ [[हल्दिया बंदरगाह]] के निर्माण भइल बा। एकरा बाद ई [[सागर दीप]] के लगे [[बंगाल की खाड़ी]] में समुन्द्र में मिले ले। एह अस्थान के [[गंगासागर]] कहल जाला।<ref name="Chakrabarti2001"/>
ओहर मेन गंगा के जेवन धारा बांग्लादेश में परवेश करे ले ऊ आगे [[पद्मा नदी|पद्मा]] की नाँव से बहे ले। ई कुछ दूर बाद जा के [[ब्रह्मपुत्र]] के सभसे बड़ [[नदी शाखा|शाखा]] [[जमुना नदी|जमुना]] से आ ओकरी बाद दुसरी सभसे बड़ शाखा [[मेघना नदी|मेघना]] से मिले ले आ एकरी बाद ई मेघना नाँव से बह के बंगाल की खाड़ी में डेल्टा बनावे ले।
[[गंगा डेल्टा]], जेवन ब्रह्मपुत्र आ गंगा नदी के ले आइल निक्षेप से बनल बाटे, बिस्व के सभसे बड़ डेल्टा हवे जौना के क्षेत्रफल {{convert|59000|km2|sqmi|abbr=on}}<ref name="Parua2010"/> बाटे आ ई बंगाल के खाड़ी के उत्तर सिरहाने पर {{convert|322|km|mi|abbr=on}} चैड़ाई में बिस्तार लिहले बाटे।<ref name="Arnold2000"/>
बिस्व में खाली दू गो नदी [[अमेजन नदी|अमेजन]] आ [[कांगो नदी|कांगो]] बाड़ी जिनहन के औसत बहाव के मात्रा गंगा, ब्रह्मपुत्र आ [[सुरमा-मेघना नदी सिस्टम|सुरमा-मेघना]] के एकठ्ठा मात्रा से ढेर होखे।<ref name="Arnold2000"/> भरपूर बाढ़ वाला समय में खाली अमेजन एकरा से ढेर बहाव वाली रहि जाले।<ref name="Elhance1999"/>
==भूबिज्ञान==
[[भूबिज्ञान]] की नजरिया से गंगा नदी के थाला के अधिकतर हिस्सा नया रचना हवे सिवाय ओ हिस्सा के जेवन [[दक्खिन भारत]] के [[भारत के प्रायदीपी पठार|प्रायदीपी पठार]] से बहि के आवे वाली सहायक नदिन के थाला की अंतर्गत आवेला। [[भारत के भूबिज्ञान]] के सभसे नया अध्याय हवे [[गंगा के मैदान]] के निर्माण जेवन [[भारतीय प्लेट]] आ [[यूरेशियाई प्लेट]] के टकराव आ ओकरी परिणाम स्वरुप हिमालय परबत के उठान की बाद के घटना हवे।
वर्तमान समय से करीब 75 मिलियन बरिस पहिले दक्खिनी सुपरमहादीप [[गोंडवाना लैंड]] के उत्तर की ओर खिसकाव सुरू भइल। एही सुपरमहादीप के टुकड़ा आजु के दक्खिनी भारत के पठार हवे जे भारतीय-ऑस्ट्रेलियाई प्लेट क हिस्सा हवे। ई सरक के जब यूरेशियाई प्लेट से लड़ल तब इनहन की बीच में [[टीथीस सागर]] में जमा [[अवसाद]] से हिमालय परबत के निर्माण भइल। हिमालय परबत के ठीक दक्खिन में ओह पुरान समुंद्री तली के लचक के धँस गइला से आ बाकी बचल खुचल टीथीस सागर के हिस्सा में [[सिंधु नदी|सिंधु]] आ गंगा के सहायक नदिन द्वारा अवसाद जमा कईला से [[उत्तर भारत के मैदान]] बनल। एही मैदान के हिस्सा गंगा के मैदान भी हवे जेवन गंगा आ एकरी सहायक नदी सभ के द्वारा ले आइल पदार्थ से बनल बाटे।
भूबिज्ञान की दृष्टि से गंगा के मैदान एगो फोरडीप (foredeep) या [[फोरलैंड बेसिन]] मानल जाला।
==भूआकृति बिज्ञान==
[[भूआकृति बिज्ञान]] के नजरिया से गंगा के परबतीय हिस्सा एकरा मैदानी हिस्सा से बिसेसता में एकदम अलग बाटे। ए पूरा सिस्टम के एगो नया भूबैज्ञानिक इकाई होखला के कारण अभी भी एह में बदलाव के प्रक्रिया चालू बाटे। भूआकृति बिज्ञान की हिसाब से हिमालयी क्षेत्र में गंगा अभी अपरदन चक्र के युवा अवस्था में बाटे जबकि मैदानी भाग में ई प्रौढ़ आ अंतीम हिस्सा की ओर जीर्ण अवस्था में बा। जहाँ हिमालयी हिस्सा में गंगा के धारा पतील बाकी खूब तेज बहाव वाली बा उहें मैदान में उतरले की बाद एकर बहाव के चाल कम आ चौड़ाई आ गहिराई बढ़ जाला।
गंगा सिस्टम में सभसे महत्व वाली भूआकृतिक घटना हिमालय से उतर के मैदान में अइला पर एह नदिन की रास्ता के ढाल में अचानक परिवर्तन बाटे। एकरा वजह से [[भाबर]] आ [[तराई]] नियर क्षेत्र के निर्माण भइल बा। जलोढ़ पंख के रचना करे में ई नदी एही से सक्षम होलीं। उत्तरी बिहार में नेपाल की ओर से उतरे वाली नदी सभ के बनावल जलोढ़ पंखा बिस्व में सभसे बड़ अइसन रचना मानल जाला। अक्सर एह इलाका में आवे वाली [[बाढ़]] के कारण भी अचानक ढाल परिवर्तन के ई भूआकृतिक घटना के मानल जाला।
नदी की किनारे मैदान में [[बाँगर]] आ [[खादर]] संरचना आ डेल्टाई भाग में [[चार (दीप)|चार]] आ [[बील]] के थलरूप प्रमुख भूआकृतिक बिसेसता बाटें।
==जलबिज्ञान==
[[File:GangesValley&Plain.jpg|thumb|200px|right|एगो 1908 ई के नक्शा जेवना में गंगा आ एकर सहायिका नदिन के देखावल गइल बा।
गंगा में बायें किनारे से मिले वाली [[गोमती नदी|गोमती (Gumti)]], [[सरजू नदी|घाघरा (Gogra)]], [[नारायणी|गंडकी (Gandak)]], आ [[कोसी नदी|कोसी (Kusi)]]; दाहिने किनारे से आ के मिले वाली में मुख्य बाड़ी [[यमुना नदी|जमुना (Jumna)]], [[सोन नदी|सोन]], [[पुनपुन]] आ [[दामोदर नदी|दामोदर]]।]]
गंगा के थाला आ एकर मार्ग जलबैज्ञानिक अध्ययन के नजरिया से कई तरह से कइल जाला। मुख्य समस्या एकर परिभाषा के कारन होला। आम बिचार आ नाँव के हिसाब से गंगा नाँव अलकनंदा आ भागीरथी के संगम देवप्रयाग से ले हुगली आ पद्मा की दू गो धारा में अलग होखला ले के मार्ग के मानल जाला। परंपरागत रूप से एके गौमुख से ले के गंगासागर ले मानल जाला। एकरी डेल्टा वाला हिस्सा में भी कई धारा में कौना के मुख्य मानल जाय ई समस्या पैदा हो जाले।
एही सभ से एकर लंबाई आ थाला के रकबा अउरी कुल जल निकास के मात्रा के गिनती में कई तरह के मत हो जाला।
[[File:River Ganga in Patna 201 (1).JPG|thumb|200px|पटना में गंगा पर गांघी सेतु]]
[[File:Vikramshila Setu.jpg|right|thumb|200px|भागलपुर में बिक्रमशिला सेतु]]
[[File:River Ganga with Howrah bridge in the backdrop.jpg|thumb|200px|[[कलकत्ता]] में गंगा, पीछे [[हावड़ा के पुल]] लउकत बाटे]]
आमतौर पर गंगा के लंबाई {{convert|2500|km|mi|abbr=on}} से कुछ अधिका, लगभग {{convert|2505|km|mi|abbr=on}}<ref name="Merriam-WebsterInc1997">{{cite book|author=मरयम वेबस्टर|title=Merriam-Webster's geographical dictionary|trans-title=मरयम वेबस्टर के भूगोलीय डिक्शनरी| url=https://books.google.com/books?id=Co_VIPIJerIC&pg=PA412|accessdate=30 नवंबर 2015|year=1997|publisher=मरयम वेबस्टर|isbn=978-0-87779-546-9|page=412}}</ref> से {{convert|2525|km|mi|abbr=on}} ले बतावल जाले<ref name="Gupta2007" />{{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007|p341}} या लगभग {{convert|2550|km|mi|abbr=on}}।<ref name="Berga2006">{{cite book|author=एल बरगा|title=Dams and Reservoirs, Societies and Environment in the 21st Century: Proceedings of the International Symposium on Dams in the Societies of the 21st Century, 22nd International Congress on Large Dams (ICOLD), Barcelona, Spain, 18 जून 2006|trans-title = बाँध आ जलाशय:21वीं सदी के बाँध आ समाज, बड़हन बाँध पर 22वीं इंटरनेशनल कांग्रेस (आइ सी ओ एल डी), बार्सीलोना, स्पेन| url=https://books.google.com/books?id=T01W4Jbe1q8C&pg=PA1304|accessdate=30 नवंबर 2015|date=25 मई 2006|publisher=टेलर एंड फ्रांसिस|isbn=978-0-415-40423-5|page=1304}}</ref> ए सगरी नाप में गंगा के सोता [[भागीरथी नदी|भागीरथी]] के [[गंगोत्री हिमानी]] से [[गोमुख]] से निकले वाली धारा के मानल जाला आ एकर मुहाना मेघना नदी के मुहाना के मानल जाला।<ref name="Gupta2007"/><ref name="Merriam-WebsterInc1997"/>{{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007|pp343-342}}<ref name="Berga2006"/> कुछ लोग हरिद्वार के भी गंगा के स्रोत माने ला जहाँ से ई मैदान में प्रवेश करे ले।<ref name="DhungelPun2009" />
कुछ जगह एकर लंबाई हुगली शाखा के मुख्य मान के दिहल जाले जेवन की मेघना शाखा से ढेर हवे। तब एकर लंबाई भागीरथी के उद्गम से ले के हुगली के मुहाना ले लगभग {{convert|2620|km|mi|abbr=on}},<ref name="Parua2010">{{cite book|author=प्रणब कुमार परुआ |title=The Ganga: water use in the Indian subcontinent|trans-title = गंगा:भारतीय उपमहादीप में पानी के इस्तेमाल | url=https://books.google.com/books?id=yUc7Cus2a-MC&pg=PA267|accessdate=30 नवंबर 2015|date=3 जनवरी 2010|publisher=स्प्रिंजर|isbn=978-90-481-3102-0|pages=267–272}}</ref> या हरिद्वार से हुगली के मुहाना लव {{convert|2135|km|mi|abbr=on}} बतावल जाले।<ref name="DhungelPun2009"/> कुछ अन्य लोग भागीरथी से बांग्लादेस बाडर ले, पदमा नाम भइला ले, एकर लंबाई {{convert|2240|km|mi|abbr=on}}।<ref name="MirzaMirjā2004">{{cite book|author1=ऍम. मुनीरुल कादर मिर्ज़ा|author2=Ema. मनीरुला कादर मिर्जा|title=The Ganges water diversion: environmental effects and implications|trans-title = गंगा के पानी के डायवर्जन: पर्यावरणीय प्रभाव आ परिणाम|url=https://books.google.com/books?id=g854ur_f6xcC&pg=PA1|accessdate=30 नवंबर 2015|year=2004|publisher=स्प्रिंजर|isbn=978-1-4020-2479-5|pages=1–6}}</ref>
[[टोंस नदी|टोंस]]-यमुना-गंगा के लगातार एक नदी मान लिहल जाय टी ई गंगा बेसिन के सभसे लमहर नदी होई (2,758 km.)<ref>[http://www.telegraphindia.com/1141226/jsp/frontpage/story_19260654.jsp So what? Ganga is Ganga- Research by Delhi geologists points to longer river that has been overlooked]</ref> हालाँकि परम्परा में टोंस के अलग नदी मान लिहल जाला आ गंगा आ यमुना के लंबाई गंगोत्री आ यमुनोत्री से नापल जाला।
लंबाई के अलावा गंगा नदी के थाला (बेसिन) के बिस्तार पर भी अलग-अलग मत देखे के मिलेला। गंगा के थाला चार गो देसवन में बिस्तार लिहले बाटे, भारत, नेपाल, चीन, आ बांग्लादेस; भारत के इगारह गो राज्य में ई थाला के बिस्तार बा, हिमाचल प्रदेश, पंजाब, हरियाणा, उत्तराखण्ड, उत्तर प्रदेश, राजस्थान, मध्य प्रदेश, छत्तीसगढ़, बिहार, झारखंड, आ पच्छिम बंगाल आ दिल्ली।<ref>{{cite journal | title=The Ganges Water Machine| author=Roger Revelle and V. Lakshminarayan| journal=Science| date=9 मई 1975| volume=188 |issue=4188| pages=611–616| url=http://www.sciencemag.org/content/188/4188/611.extract | doi=10.1126/science.188.4188.611 }}</ref> गंगा के थाला, डेल्टा के शामिल क के बाकी ब्रह्मपुत्र आ मेघना के बेसिन के अलग रख के {{convert|1080000|km2|sqmi|abbr=on}} बाटे जेवना के {{convert|861000|km2|sqmi|abbr=on}} हिस्सा (लगभग 80%) भारत में बा, {{convert|140000|km2|sqmi|abbr=on}} हिस्सा (13%) नेपाल में, {{convert|46000|km2|sqmi|abbr=on}} हिस्सा (4%) बांग्लादेस में, आ {{convert|33000|km2|sqmi|abbr=on}} हिस्सा (3%) चीन में बाटे।<ref name="Suvedī2005">{{cite book|last=Suvedī|first=Sūryaprasāda|title=International watercourses law for the 21st century: the case of the river Ganges basin|url=https://books.google.com/books?id=Vn4OSPZXo3QC&pg=PA61|accessdate=24 अप्रैल 2011|year=2005|publisher=Ashgate Publishing, Ltd.|isbn=978-0-7546-4527-6|page=61}}</ref> जब कभी गंगा-ब्रह्मपुत्र- मेघना के थाला एकट्ठा एकही मान लिहल जाला तब एकर बिस्तार {{convert|1600000|km2|sqmi|abbr=on}} पर बाटे।<ref name="Elhance1999">{{cite book|last=Elhance|first=Arun P.|title=Hydropolitics in the Third World: conflict and cooperation in international river basins|url=https://books.google.com/books?id=uB0ZSZjTECsC&pg=PA156|accessdate=24 अप्रैल 2011|year=1999|publisher=US Institute of Peace Press|isbn=978-1-878379-91-7|pages=156–158}}</ref> or {{convert|1621000|km2|sqmi|abbr=on}}.<ref name="Arnold2000">{{cite book|last=Arnold|first=Guy|title=World strategic highways|url=https://books.google.com/books?id=FarwCNdYdmoC&pg=PA223|accessdate=26 अप्रैल 2011|year=2000|publisher=Taylor & Francis|isbn=978-1-57958-098-8|pages=223–227}}</ref> ई गंगा-ब्रह्मपुत्र-मेघना थाला (GBM या GMB) के बिस्तार भारत, नेपाल, भूटान, चीन आ बांग्लादेश मे बा।<ref name="ServatSystems2002">{{cite book|author1=Eric Servat|author2=IAHS International Commission on Water Resources Systems|title=FRIEND 2002: Regional Hydrology: Bridging the gap between research and practice|url=https://books.google.com/books?id=9NxqSD-V-acC&pg=PA308|accessdate=18 अप्रैल 2011|year=2002|publisher=IAHS|isbn=978-1-901502-81-7|page=308}}</ref>
गंगा थाला उत्तर ओर [[हिमालय]] आ [[पारहिमालय]] से ले के दक्खिन में [[बिंध्य परबत]] आ पच्छिम में [[अरावली]] के पूरबी ढाल से पूरुब में [[छोटा नागपुर के पठार]] होखत [[सुंदरबन]] डेल्टा ले फइलल बाटे। गंगा के बहाव के बहुत बड़ा हिस्सा हिमालयी क्षेत्र से हासिल होला। हिमालयी क्षेत्र में ई थाला के बिस्तार यमुना सतलज बिभाजक से ले के नेपाल सिक्किम सीमा ले, जहाँ ब्रह्मपुत्र के थाला एकरा से अलग होला, पच्छिम से पूरुब 1,200 km के चौड़ाई में बा। ई खंड में बिस्व के 14सभसे ऊँच परबत चोटी में से 9 गो चोटी बाड़ी जेवना में [[माउंट एवरेस्ट]] भी बा जेवन गंगा बेसिन आ बिस्व के सभसे ऊँच बिंदु हवे।<ref name="evepkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10640|title=Mount Everest, China/Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> अउरी चोटी सभ में [[कंचनजंघा]],<ref name="kangchpkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10653|title=Kāngchenjunga, India/Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> [[ल्होत्से]],<ref name="lhotpkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10642|title=Lhotse, China/Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> [[मकालू]],<ref name="makalpkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10649|title=Makalu, China/Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> [[चो ऑयू]],<ref name="choopkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10634|title=Cho Oyu, China/Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> [[धौलागिरि]],<ref name="dhaulapkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10620|title=Dhaulāgiri, Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> [[मंसालू]],<ref name="manaslpkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10627|title=Manaslu, Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> [[अन्नपूर्णा I (मुख्य)|अन्नपूर्णा]]<ref name="annappkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10621|title=Annapūrna, Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> and [[शिशापांगमा]].<ref name="shishpkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10631|title=Shishapangma, China|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> बाटें।हिमालयी हिस्सा में हिमाचल प्रदेश के दक्खिनी पूरबी भाग, पूरा उत्तराखंड, पूरा नेपाल, आ पच्छिम बंगाल के सभसे उत्तरी हिस्सा आवेला।<ref>{{cite book|title=Himalayan Passage: Seven Months in the High Country of Tibet, Nepal, China, India, and Pakistan|page=217|publisher=The Mountaineers Books|author=Jeremy Schmidt}}</ref>
गंगा नदी के निकास बहाव (डिस्चार्ज) भी कई प्रकार से बतावल जाला। जब मेघना नदी के मुहाना से होखे वाला निकास के नापल जाला तब यह में गंगा ब्रह्मपुत्र आ मेघना तीनो के पानी होखे ला आ ई कुल {{convert|38000|m3/s|cuft/s|abbr=on}},<ref name="Arnold2000"/> या {{convert|42470|m3/s|cuft/s|abbr=on}} बतावल जाला।<ref name="Parua2010"/> दुसरा ओर, जब गंगा, ब्रह्मपुत्र आ मेघना जे अलगा-अलगा बहाव बतावल जाला तब गंगा के लगभग {{convert|16650|m3/s|cuft/s|abbr=on}}, ब्रह्मपुत्र के लगभग {{convert|19820|m3/s|cuft/s|abbr=on}}, मेघना के {{convert|5100|m3/s|cuft/s|abbr=on}} बहाव निकास बतावल जाला।{{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007|pp334-341}}
[[File:Hardinge Bridge Bangladesh (4).JPG|thumb|200px|right|[[हार्डिंग ब्रिज]], बांग्लादेश में गंगा-पद्मा के ऊपर बनल पुल बाटे जहाँ नदी के बहाव के मात्र के नाप कइल जाला]]
[[हार्डिंग ब्रिज]], बांग्लादेश, पर अपनी सभसे ढेर बहाव की स्थिति में गंगा के बहाव निकास {{convert|70000|m3/s|cuft/s|abbr=on}} नापल गइल बा,<ref name="MurtiNideśālaya1991" /> आ 1997 में, सभसे कम बहाव की सीजन में, एही जा ई मात्र {{convert|180|m3/s|cuft/s|abbr=on}} नापल गइल।<ref name="SalmanUprety2002"/>
गंगा नदी के जलचक्र [[दक्खिनी एशिया के मानसून|दक्खिनी पच्छिमी मानसून]] से निर्धारित होला। लगभग 84% [[बरखा]] जून से सितंबर की बीच में होला। परिणाम ई होखे ला की गंगा के [[नदी बहाव|बहाव]] में सीजनल उतार चढ़ाव बहुत होला। बिना बरखा के सीजन आ बरसात के सीजन की बहाव के बीच के अनुपात हार्डिंग पुल पर 1:6 के नापल गइल बाटे। अइसन सीजनल उतार-चढ़ाव के कारण इलाका में जलसंसाधन आ जमीन के उचित उपयोग होखे में दिक्कत होखे ला आ समुचित बिकास ना हो पवले बा।<ref name="MirzaMirjā2004"/> एही सीजनल बदलाव के कारण सूखा आ बाढ़ दुनों के परकोप होजाला। बांग्लादेश में बहुत इलाका अइसन बाड़ें जहाँ अक्सरहां कम बरखा वाला सीजन में सूखा पड़ जाला आ बरसात के सीजन में हर साले बाढ़ि आवे ले।<ref name="SalmanUprety2002-133">{{cite book|last1=सलमान|first1= ऍम ए|last2=उप्रेती|first2=किशोर|title=Conflict and cooperation on South Asia's international rivers: a legal perspective|trans-title =दक्खिनी एशिया के अंतरराष्ट्रीय नदिन पर बिबाद आ सहजोग:कानूनी दृष्टिकोण| url=https://books.google.com/books?id=8GEr4fyDbqgC&pg=PA133|accessdate=30 नवंबर 2015|year=2002|publisher=बिस्व बैंक प्रकाशन|isbn=978-0-8213-5352-3|page=133}}</ref>
गंगा डेल्टा में कई गो नदी आ के मिले ली भी आ [[नदी शाखा|शाखा]] की रूप में अलग भी होखे ली। एही कारन इहाँ एगो जाल नियर बन जाला। गंगा आ ब्रह्मपुत्र दुनों कई गो शाखा में बँटा के बहेली आ इन्हन के सभसे बड़की शाखा आपस में मिल जाली जबकि दुनों के कुछ छोटी छोटी शाखा बाद में मेन धारा से वापस मिलेली या सीधे समुन्दर में जा गिरेली। गंगा डेल्टा में धारा कुल के ई जाल हमेशा से अइसने ना रहल बाटे जइसन आज मौजूद बा बलुक ई बहुत सारा बदलाव से गुजरल बाटे जब नदिन के [[धारा बदलाव]] भइल बा।
बारहवीं सदी से पहिले भागीरथी-हुगली शाखा गंगा के मुख्य धारा रहे आ पदमा एगो छोट शाखा रहे। हालांकि,मेन बहाव के समुद्र में पहुंचे के रास्ता आज की समय के हुगली नदी वाला ना रहे बलुक ई [[आदि गंगा]] वाला मार्ग से बहे।
बारहवीं सदी से सोलहवीं सदी ले भागीरथी-हुगली आ पदमा, दूनो शाखा लगभग बरोबर बहाव वाली रहलीं। सोरहवीं सदी के बाद पदमा धीरे धीरे मेन चैनल में बदल गइल।<ref name="Chakrabarti2001">{{cite book|last=चक्रबर्ती|first=दिलीप कुमार |title=Archaeological geography of the Ganga Plain: the lower and the middle Ganga|trans-title=गंगा मैदान के पुरातात्विक भूगोल: निचली आ बिचली गंगा| url=https://books.google.com/books?id=OEZe-wAIiKIC&pg=PA126|accessdate=30 नवंबर 2015|year=2001|publisher=ओरिएंट ब्लैकस्वान|isbn=978-81-7824-016-9|pages=126–127}}</ref> ई मानल जाला की भागीरथी-हुगली शाखा लगातार गाद से भरत गइल आ गंगा के मुख्य बहाव दक्खिन पूरुब ओर पद्मा में घुसुकत गइल। अठारहवीं सदी के अंत ले जात-जात पदमा गंगा के मुख्य शाखा हो गइल।<ref name="subcontinent"/> पद्मा में एह खिसकाव के परिणाम ई भइल की ई समुन्दर में गिरे से पहिलहीं ब्रह्मपुत्र आ मेघना से मिल के साथे साथ बंगाल के खाड़ी में गिरे लागल जबकि पहिले अलग गिरे। मेघना आ गंगा के वर्तमान संगम अब से लगभग 150 बरिस पहिले के घटना हवे।<ref name="Catling1992">{{cite book|last=कैटलिंग|first=डेविड|title=Rice in deep water|trans-title=गहिरा पानी में चावल|url=https://books.google.com/books?id=N5JxwKx1RAgC&pg=PA175|accessdate=30 नवंबर 2015|year=1992|publisher=[[इंटरनेशनल चावल रिसर्च इंस्टीट्यूट]]|isbn=978-971-22-0005-2|page=175}}</ref>
अठारहवीं सदी के अंत की सालन में ब्रह्मपुत्र के निचला मार्ग में बहुत नाटकीय बदलाव देखल गइल जेवन गंगा से एकर संबंध के बहुत बदल दिहलस। 1787 में आइल बाढ़ में [[तीस्ता नदी]], जेवन पहिले पद्मा के सहायक नदी रहे, की मार्ग में बदलाव हो गइल आ अब ई ब्रह्मपुत्र से जा के मिल गइल। एकरा बाद ब्रह्मपुत्र के रास्ता में भी बदलाव भइल आ ई दक्खिन ओर घुसुक के नया चैनल काट के बना दिहलस। ब्रह्मपुत्र के इहे नवका शाखा मुख्य हो गइल आ आज जमुना कहल जाले। प्राचीन समय से ब्रह्मपुत्र के मुख्य धारा अउरी पुरुबाहुत रहे आ [[मैमनसिंघ]] के लगे से हो के बहे आ मेघना में मिले। आज ई शाखा एगो मामूली धारा बाटे जेवना के अबो ब्रह्मपुत्र या पुरनकी ब्रह्मपुत्र कहल जाला।<ref name="Britannica-Brahmaputra">{{cite encyclopedia |year= 2011 |title= Brahmaputra River |trans-title=ब्रह्मपुत्र नदी |encyclopedia= [[ब्रिटैनिका एन्साइक्लोपीडिया]] |edition= एन्साइक्लोपीडिया ब्रिटैनिका ऑनलाइन लाइब्रेरी|url= http://www.library.eb.com/eb/article-48056 |accessdate=30 नवंबर 2015}}</ref> [[लांगलबाँध]] के लगे, जहाँ पुरनकी ब्रह्मपुत्र मेघना से मिले, ऊ जगह आजु भी हिंदू लोग पबित्र माने ला। एही संगम के नगीचे एगो इतिहासी खँडहर [[वारि बटेश्वर]] के बा।<ref name="Chakrabarti2001"/>
==इतिहास==
[[सिंधु घाटी सभ्यता#देर हड़प्पा|देर हड़प्पा]] काल, लगभग हड़प्पाई बस्ती सभ के पूरुब ओर फइलाव शुरू भइल। ई बिस्तार [[सिंधु नदी]] के थाला से गंगा-जमुना दुआबा की ओर भइल हालाँकि ई मानल जाला की ई फइलाव गंगा पार कइ के एकरे पूरबी किनारे ले ना भइल। ईसा पूर्व दूसरे सहस्राबदी में जब हड़प्पा के पतन होखे शुरू भइल तब भारत में सभ्यता के केंद्र सिंधु घाटी से घुसुक के गंगा घाटी की ओर आवे शुरू हो गइल।<ref name="McIntosh2008">{{cite book|last=मैकिंटोश|first=जेन|title=The ancient Indus Valley: new perspectives|url=https://books.google.com/books?id=1AJO2A-CbccC&pg=PA99|accessdate=2 दिसंबर 2015|year=2008|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-57607-907-2|pages=99–101}}</ref> इहो अनुमान बतावल जाला की बाद के हड़प्पा बस्ती सभ आ गंगा थाला के इंडो आर्य संस्कृति आ वैदिक संस्कृति में कड़ी जुड़ल होखे।
ई नदी भारत के सभसे लमहर नदी बा।<ref>{{cite web|title=Largest, Longest, Highest and Smallest In India|url=http://www.onlinegkguide.com/2008/09/07/largest-longest-highest-and-smallest-in-india/|publisher=http://www.onlinegkguide.com|accessdate=2 दिसंबर 2015}}</ref> शुरुआत के ''[[ऋग्वेद]]'' के जमाना के [[वैदिक संस्कृति]] के समय सिंधु नदी आ [[सरस्वती नदी]] प्रमुख पवित्र नदी रहलीं न की गंगा। बाकी बाद के [[वेद|बेद कुल]] में गंगा के ढेर महत्व मिलल बा।<ref>{{cite journal | title=The Image of the Barbarian in Early India| author=Romila Thapar| journal=Comparative Studies in Society and History|date=अक्टूबर 1971| volume=13|issue=4|pages=408–436|publisher=Cambridge University Press|jstor=178208|quote=The stabilizing of what were to be the Arya-lands and the mleccha-lands took some time. In the Rg Veda the geographical focus was the sapta-sindhu (the Indus valley and the Punjab) with Sarasvati as the sacred river, but within a few centuries drya-varta is located in the Gariga-Yamfna Doab with the Ganges becoming the sacred river. (page 415)| doi=10.1017/s0010417500006393}}</ref> बाद में गंगा के मैदान कई बहुत प्रभावशाली साम्राज्यन के क्षेत्र बनल जइसे की [[मौर्य साम्राज्य]] से ले के [[मुगल राज]]।<ref name="Britannica"/><ref>{{cite journal | title=From the Mediterraneanto the Indian Ocean: Medieval History in Geographic Perspective| author=आंद्रेई विंक| journal=Comparative Studies in Society and History| year=जुलाई 2002| volume=44 | issue = 3| page=423| doi=10.1017/s001041750200021x}}</ref>
[[मेगस्थनीज]] पहिला अइसन यूरोप के यात्री रहे जे गंगा के बर्णन कर के पच्छिमी लोगन के एकर जानकारी दिहलें।<ref>{{cite journal | title=Alexander and the Ganges| author=W. W. Tarn| journal=The Journal of Hellenic Studies| year=1923| volume=43 | issue = 2| pages=93–101| jstor=625798}}</ref>
बंगाल में 1809 के बरसात के सीजन में <ref>[http://www.bihargatha.in/courses-of-the-rivers-of-bihar-in-1810-11-ad/ganga-flowing-in-bihar-about-200-years-ago lower channel of the Bhagirathi]</ref>, भागीरथी के निचला चैनल बंद हो गइल रहे बाकी अगिला साल ई पूरा खुल गइल आ फिर पहिलहीं नियर हो गइल।
1951 में भारत आ बांग्लादेस (तब ई [[पुरबी पाकिस्तान]] रहे) की बीच [[गंगा जल बँटवारा|पानी बंटवारा खातिर बिबाद]] शुरू हो गइल जब भारत फरक्का में बैराज बनावे के मंशा जाहिर कइलस। 1975 में पूरा होखे वाले एह बैराज के मूल मकसद {{convert|1100|m3/s|abbr=on}} पानी भागीरथी-हुगली में ले जाये के रहे जे से [[कलकत्ता बंदरगाह]] के काम चालू रहे आ जहाज आवे जाए में दिक्कत न होखे। ई मान लिहल गइल की सबसे सूखा सीजन में भी गंगा में कम से कम {{convert|1400|to|1600|m3/s|abbr=on}} पानी जरूर रही आ एह तरे {{convert|280|to|420|m3/s|abbr=on}} पानी पूरबी पाकिस्तान खातिर बच जाई।<ref name="SalmanUprety2002">{{cite book|last1=Salman|first1=Salman M. A.|last2=Uprety|first2=Kishor|title=Conflict and cooperation on South Asia's international rivers: a legal perspective|url=https://books.google.com/books?id=8GEr4fyDbqgC&pg=PA135|accessdate=2 दिसंबर 2015|year=2002|publisher=World Bank Publications|isbn=978-0-8213-5352-3|pages=136–137}}</ref> पूरबी पाकिस्तान एह पर ऑब्जेक्शन क के बिबाद क दिहल। अंत में 1996 में जा के भारत आ बांग्लादेस के बीच एगो 30-साला समझौता भइल। एह समझौता के शरत बहुत कुछ बा बाकी संछेप।में कहल जाय त अगर फरक्का में {{convert|2000|m3/s|abbr=on}} से कम पानी रही त दोनों देस 50% पानी बाँट लिहें जेवना से कम से कम {{convert|1000|m3/s|abbr=on}} दस-दस साल खातिर पारी-पारा दूनों के मिले। हालाँकि, अगिलीये साल फरक्का में पानी के लेबल इतिहासी रूप से नीचे चल गइल। मार्च 1997 में बांग्लादेस में गंगा के बहाव अपना सभसे निचला लेबल ले पहुँच गइल आ {{convert|180|m3/s|abbr=on}} हो गइल आ ए समझौता के पालन लगभग असम्भव हो गइल। बाद की साल में कम पानी के सीजन में बहाव के मात्रा नार्मल हो गइल बाकी समस्या के समाधान खातिर कोसिस जारी बा। एक ठे योजना ई बा की [[ढाका]] के पच्छिम में, [[पंग्सा उपजिला|पंग्सा]] में, एगो अउरी बैराज बनावल जाय। ई बैराज बांग्लादेश के आपन हिस्सा के पानी के अउरी बेहतर ढंग से इस्तेमाल करे में सहायक होखी।<ref name="SalmanUprety2002">{{cite book|last1=Salman|first1=Salman M. A.|last2=Uprety|first2=Kishor|title=Conflict and cooperation on South Asia's international rivers: a legal perspective|url=https://books.google.com/books?id=8GEr4fyDbqgC&pg=PA172|accessdate=27 अप्रैल 2011|year=2002|publisher=World Bank Publications|isbn=978-0-8213-5352-3|pages=172, 178–187}}</ref><ref name="GangesTreaty1996">{{cite book|last1=Salman|first1=Salman M. A.|last2=Uprety|first2=Kishor|title=Conflict and cooperation on South Asia's international rivers: a legal perspective|url=https://books.google.com/books?id=8GEr4fyDbqgC&pg=PA387|accessdate=27 अप्रैल 2011|year=2002|publisher=World Bank Publications|isbn=978-0-8213-5352-3|pages=387–391|quote=Treaty Between the Government of the Republic of India and the Government of the People's Republic of Bangladesh on Sharing of the Ganga/Ganges Waters at Farakka.}}</ref>
==सांस्कृतिक महत्व==
{{Main|हिंदू धर्म में गंगा}}
===देवी===
[[File:Ganga Aarti at Varanasi ghats.jpg|right|thumb|200px| [[बनारस]] के [[दशाश्वमेध घाट]] पर गंगा [[आरती]]]]
गंगा नदी के हिंदू घर्म में बहुत पबित्र मानल गइल बाटे। ई नदी आपने बहाव के पूरा लंबाई के हर हिस्सा में पबित्र मानल जाले। एकरा धारा में हर जगह हिंदू लोग अस्नान करे ला<ref name=eck1982-p212>{{Harvnb|Eck|1982|p=212}}</ref> जवना के गंगा नहान कहल जाला, आ गंगाजल हाथ में ले के अपने पुरखा-पुरनिया आ देवता लोग के जल चढ़ावे ला। जल चढ़ावे में अँजुरी में गंगा के पानी भर के हाथ ऊपर क के जल के फिर नीचे गिरा दिहल जाला। एकरे अलावा फूल, अच्छत इत्यादि भी चढ़ावल जाला आ दिया बार के नदी के धारा में प्रवाहित कइल जाला।<ref name=eck1982-p212/> नहान के बाद लोग गंगा जल ले के अपना घरे लवटे ला।<ref name=eck1982-p212-213>{{Harvnb|Eck|1982|pp=212–213}}</ref> केहू के मरला पर ओकर "फूल" (हड्डी के बिना जरले बच गइल हिस्सा) बहावे खातिर गंगा में ले आवेला लोग आ ई मरल बेकति के मुक्ति खातिर कइल जाला।<ref name=eck1982-p212-213/>
हिंदू कथा में बर्णन के हिसाब से गंगा सगरी पबित्र जल सभ के प्रतिनिधि स्वरूप हई। <ref name=eck1982-p214>{{Harvnb|Eck|1982|p=214}}</ref> स्थानीय नदी सभ के ''गंगा जइसन'' कहि के बोलावल जाला आ कबो-कबो स्थानीय गंगा के नाँव से भी बोलावल जाला। <ref name=eck1982-p214/> [[कावेरी नदी]] जवन कर्नाटक आ तमिलनाडु में बहे ले, दक्खिन भारत के गंगा कहाले। गोदावरी के महर्षि गौतम द्वारा ले जाइल गइल गंगा मानल जाला जवन मध्य भारत में बहे ले।<ref name=eck1982-p214/> हमेशा जहाँ कहीं धार्मिक कार्य में जल के प्रयोग होला, गंगा के आवाहन कइल जाला काहें की ई मानल जाला की सगरी जल सभ में गंगा मौजूद बाड़ी।<ref name=eck1982-p214/> एकरा बावजूद भी गंगा में नहाये खातिर हिंदू लोग के मन में एगो खास अस्थान बाटे। गंगा में पबित्र धार्मिक अस्थानन पर, जइसे की हरिद्वार, त्रिवेणी संगम, काशी नियर तीर्थ में गंगा नाहन के बिसेस महत्व दिहल जाला।<ref name=eck1982-p214/> गंगा के हिंदू धर्म में अइसन अस्थान बाटे की हिंदू धर्म में कम आस्था रखे वाला लोग भी गंगा के महत्व के स्वीकार करे ला।<ref name=eck1982-p214-215>{{Harvnb|Eck|1982|pp=214–215}}</ref> भारत के पहिला प्रधानमंत्री, जवाहिरलाल नेहरू भी, बहुत आस्तिक ना होखला के बावजूद ई ईच्छा जाहिर कइलें की उनके राख के कुछ हिस्सा गंगा में दहा दिहल जाय।<ref name=eck1982-p214-215/> "The Ganga," he wrote in his will, "is the river of India, beloved of her people, round which are intertwined her racial memories, her hopes and fears, her songs of triumph, her victories and her defeats. She has been a symbol of India's age-long culture and civilization, ever-changing, ever-flowing, and yet ever the same Ganga."<ref name=eck1982-p214-215/>
===''अवतरण'' मने की गंगा के स्वर्ग से धरती पर उतरल===
{{main|गंगा दशहरा}}
[[File:Ravi Varma-Descent of Ganga.jpg|thumb|right|200px|राजा रवि वर्मा के बनावल पेंटिग में "गंगावतरण"]]
[[जेठ]] के महीना के अँजोर पाख में दसिमी [[तिथि]] के गंगा के अवतरण के परब [[गंगा दशहरा]] मनावल जाला जवन अंगरेजी कलेंडर के हिसाब से मई भा जून के महीना में पड़े ला।<ref name=eck1998-p144/> एह दिन लोग गंगा के धरती पर उतरले के तिथि के रूप में मनावेला।<ref name=eck1998-p144>{{Harvnb|Eck|1998|p=144}}</ref> एह दिन के गंगा नहान दस गो पाप के हरे वाला (दसहरा) मानल जाला, या दुसरा मान्यता के अनुसार दस जनम के पाप के धोवे वाला मानल जाला।<ref name=eck1998-p144/> जे गंगा से दूर रहे वाला बा आ गंगा ले ना पहुँच पावेला ऊ लोग कौनों भी स्थानीय नदी में नाहन कर लेला, काहें की हिंदू धर्म में धरती के सगरी जल के गंगा के रूप मानल जाला।<ref name=eck1998-p144/>
गंगा के अवतरण के भी कई ठे कहानी कथा प्रचालन में बाटे।<ref name=eck1998-p144/> वैदिक कथा के अनुसार स्वर्ग के राजा इंद्र देव आकासी सर्प रूप वाला वृत्रासुर के बध करिके सोम नामक रस के पृथ्वी पर उतरे के रास्ता बनवलें जवना के ऊ रास्ता रोकले रहे।<ref name=eck1998-p144/>
वैष्णव सम्प्रदाय के बहुप्रचलित मत के अनुसार एह कथा में इंद्र के जगह बिष्णु के रखल जाला।<ref name=eck1998-p144/> अइसना में एह स्वर्गीय जल के विष्णुपदी कहला जाला आ गंगा के विष्णु के चरण से उत्पन्न मानल जाला।<ref name=eck1998-p144/><ref>"निकसी हरी के पद पंकज से, अरु संभु जटा में समाय रही है" - तुलसीदास।</ref> ई कथा के मुताबिक, अपने वामन अवतार में पूरा ब्रह्माण्ड के तीन पग में नाप दिहले के बाद अपने पैर से बिष्णु भगवान स्वर्ग (आकाश) के खोद दिहलें जवना से पबित्र धार बहि निकलल आ बर्हमांड में व्याप्त हो गइल।<ref name=eck1998-p144-145>{{Harvnb|Eck|1998|pp=144–145}}</ref> आकाशीय स्वर्ग से निकले के बाद गंगा इंद्र के स्वर्ग में पहुँचल जहाँ ध्रुव ओकरा के प्राप्त कइलें, जे बिष्णु के भक्त रहलें, आ अब आकाश में ध्रुव तारा के रूप में स्थित बाड़ें।<ref name=eck1998-p144-145/> एकरा बाद ई आकाशगंगा के रूप में बहि के चंद्रमा ले पहुँचल।<ref name=eck1998-p144-145/> एकरे बाद गंगा ब्रह्मलोक में पहुचल आ मेरु परबत पर, जवन पृथ्वी में खिलल कमल के रूप में मानल गइल बा, उतर गइल।<ref name=eck1998-p144-145/> इहाँ से एगो पंखुड़ी से एगो धारा भारत वर्ष में अलकनंदा के रूप में बहि निकलल।<ref name=eck1998-p144-145/>
हिंदू कथा में अवतरण के कथा में सभसे महत्वपूर्ण स्थान शिव के मिलल बा।<ref name=eck1998-p145>{{Harvnb|Eck|1998|p=145}}</ref> रामायण, महाभारत आ कई ठे पुराणन में बर्णित ई कथा के अंतर्गत कहानी कपिल मुनि के साथ शुरू होले जिनके तपस्या के सगर के साठ हजार लड़िका लोग भंग कई दिहल। क्रोधित होके कपिल मुनि ओह लोग के भसम कई दिहलें आ उन्हन लोग के आत्मा पाताल में भटके खातिर छूट गइल। उनहन लोग बंस में भागीरथ नाँव के राजा भइलें जे अपनी पुरखा लोग के आत्मा के मुक्ती दिवावे खातिर गंगा के स्वर्ग से उतारे खातिर प्रण लिहलें। हालाँकि उनके एकरा खातिर ब्रह्मा आ शिव के तपस्या करे के पड़ल। कहानी के मोताबिक ऊ पहिले बरम्हा के तपस्या कइलें की ऊ गंगा के अपने कमंडल से मुक्त करें जहाँ ऊ बिष्णु के चरण से निकल के स्थापित रहली। ब्रह्मा कहलें की गंगा के तेज बहाव के जमीन पर रोके खातिर पहिले शिव के तइयार करें। ओकरे बाद ऊ शिव के तपस्या कइलें जे अपने जटा में गंगा के रोक लिहलें। एकरा बाद आपन एक ठो लट (अलक) खोल के गंगा के धारा के जमीन पर उतरे दिहलें। आगे-आगे भागीरथ आ पाछे गंगा ओह अस्थान पर पहुँचल लोग जहाँ कपिल मुनि भागीरथ के पुरखा लोग के भसम कइले रहलें। उहाँ, गंगासागर, में गंगा पाताल में प्रवेश कइली आ ऊ लोग के आत्मा मुक्त भइल।<ref name=eck1998-p145/> भागीरथ के द्वारा धरती पर अवतरण के कारन गंगा के नाँव "भागीरथी" पड़ल।<ref name=eck1998-p145/>
===मरल लोग के उद्धार===
[[File:Pilgrims sitting at the ghats, Har ki Pauri, Haridwar.jpg|right|thumb|200px|हर की पौड़ी, हरिद्वार, में अस्थि प्रवाह घाट पर बइठल तीर्थ यात्री लोग]]
गंगा के स्वर्ग से अवतरण भइल हवे एही से ऊं स्वर्ग के प्राप्त करे के यान भी हई।<ref name=eck1998-p145-146>{{Harvnb|Eck|1998|pp=145–146}}</ref> गंगा के त्रिपथगा भी कहल जाला, जेकर माने होला तीनों लोक में गमन करे वाली आ एही से ऊ एह लोक से दुसरा लोक में पहुँचावे के मार्ग भी हई।<ref name=eck1998-p145-146/> इहे कारण बाटे की श्राद्ध करम के समय गंगा के अवतरण के कथा सुनावल जाला आ अइसन कारज में गंगाजल के इस्तेमाल होला।<ref name=eck1998-p145-146/>
हिंदू लोग गंगा के तीरे अपने पुरखा लोग के नाँव ले के पिंडदान भी करे ला, जवना में चाउर के आटा आ तिल के बनल पिंडा के गंगा में दहवावल जाला।<ref name=eck1982-p215-216>{{Harvnb|Eck|1982|pp=215–216}}</ref> हर तिल के संख्या के हजारगुना साल ले पुरखा लोग के स्वर्ग मिले के मान्यता प्रचलन में हवे।<ref name=eck1982-p215-216/> गंगा के मृत आत्मा खातिर महत्व के अंजाद एही से लगावल जा सकेला की महाभारत में बर्णन बा की "अगर एकहू अस्थि, मरल ब्यक्ति के, गंगा के छू ले त ओके स्वर्ग में अस्थान मिलेला।<ref>Quoted in: {{Harvnb|Eck|1982|p=216}}</ref>
==पर्यावरण संबंधी मुद्दा==
=== जलवायु परिवर्तन के प्रभाव ===
[[तिब्बत के पठार]] बिस्व के तिसरका सभसे बड़हन बरफ के भंडार बाटे। चीन के मौसम बिज्ञान एडमिनिस्ट्रेशन के चीफ, क्विन दाहे, बतवलें कि हाल के समय में तेजी से एह बर्फ़ के पघिलाव आ एकरे परिणाम के रूप में तापमान में बढ़ती एह इलाका में खेती आ पर्यटन खातिर शार्ट टर्म में भले बहुत नीक होखे बाकी ई एगो चेतावनी के संकेत बाटे। ऊ एगो गंभीर चेतावनी दिहलें की:
{{quote|Temperatures are rising four times faster than elsewhere in China, and the Tibetan glaciers are retreating at a higher speed than in any other part of the world.... In the short term, this will cause lakes to expand and bring floods and mudflows... In the long run, the glaciers are vital lifelines for Asian rivers, including the Indus and the Ganges. Once they vanish, water supplies in those regions will be in peril.<ref>{{cite web|author=(AFP) – 17 अगस्त 2009 |url=http://www.google.com/hostednews/afp/article/ALeqM5g1eE4Xw3njaW1MKpJRYOch4hOdLQ |title=Global warming benefits to Tibet: Chinese official. Reported 18/Aug/2009 |publisher=Google.com |date=17 अगस्त 2009 |accessdate=12 जनवरी 2015 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/20100123192540/http://www.google.com:80/hostednews/afp/article/ALeqM5g1eE4Xw3njaW1MKpJRYOch4hOdLQ |archivedate=23 जनवरी 2010 }}</ref>}}
बरिस 2007 में [[आइपीसीसी]] अपने चौथी रपट में कहलस कि हिमालय के ग्लेशियर, जवन नद्दी सभ के पानी, देलें ऊ सन् 2035 ले पघिल के खतम हो जइहें।<ref>{{cite web|url=http://ipcc-wg2.gov/AR4/website/10.pdf |title=See s. 10.6 of the WGII part of the report at |format=PDF |accessdate=28 November 2010}}</ref> बाद में ई घोषणा वापस ले लिहल गइल काहें से की ई एगो अंजाद वाली रिसर्च पर आधारित रहे।<ref>The IPCC report is based on a non-peer reviewed work by the World Wildlife Federation. They, in turn, drew their information from an interview conducted by ''New Scientist'' with Dr. Hasnain, an Indian glaciologist, who admitted that the view was speculative. See: [http://www.newscientist.com/article/mg20527432.800-sifting-climate-facts-from-speculation.html] and [http://www.thaindian.com/newsportal/health/pachauri-calls-indian-govt-report-on-melting-himalayan-glaciers-as-voodoo-science_100301232.html] On the IPCC statement withdrawing the finding, see: [http://www.ipcc.ch/pdf/presentations/himalaya-statement-20जनवरी2010.pdf]</ref> हालाँकि, आइपीसीसी अपने एह आम खोज पर टिकल बाटे की हिमालय के ग्लेशियर सभ पर बैस्विक तापन के चलते खतरा बाटे (परिणाम के रूप में गंगा नदी थाला के हिमालई नद्दिन पर भी)।
==प्रदूषण==
{{main|गंगा प्रदूषण}}
[[File:Clothing by the river.jpg|thumb|200px|गंगा में नहात आ कपड़ा धोवत लोग]]
गंगा बहुत ढेर प्रदूषण से ग्रस्त बाटे आ एह प्रदूषण से लगभग 4000 लाख लोग प्रभावित होला जे एकरे किनारे बसल बाटे।<ref>{{cite web|url=http://www.cleanganga.com/newsletter/index.php |title=जून 2003 Newsletter |publisher=Clean Ganga |accessdate=16 July 2010}}</ref><ref>{{cite news| url=http://www.time.com/time/health/article/0,8599,1581251,00.html | work=Time | title=The World's Dirty Rivers | date=22 जनवरी 2007 | accessdate=3 मई 2010 | first=Elisabeth | last=Salemme}}</ref> चूँकि ई नदी बहुत घऽन बसल इलाका से हो के बहे ले, नगर के सीवर के पानी, उद्योग के गंदगी आ प्लास्टिक-पॉलिथीन इत्यादि के बहुत भारी मात्र एह में पड़ेले आ नदी के प्रदूषित करे ले।<ref name=cleanperish/><ref name=Abraham/><ref name=Behteri4>{{cite web|author=Akanksha Jain|url=http://www.thehindu.com/news/cities/Delhi/draw-plan-to-check-ganga-pollution-by-sugar-mills/article5939897.ece|title=‘Draw plan to check Ganga pollution by sugar mills'|work=[[The Hindu]]|date=23 अप्रैल 2014|accessdate=24 अप्रैल 2014}}</ref> ई समस्या एह कारण अउरी गंभीर हो जाले काहें की बहुत सारा गरीब लोग गंगा के पानी पर नहाये धोए खातिर निर्भर बाड़ें।<ref name=Abraham /> विश्व बैंक के एगो अनुमान के अनुसार भारत में प्रदूषण के कारण स्वास्थ पर होखे वाला खर्चा एह देस के कुल जीडीपी के तीन प्रतिशत के आसपास बाटे।<ref name=bharati/> इहो अनुमानित कइल गइल बाटे की बेमारी के अस्सी प्रतिशत हिस्सा आ बेमारी से मौत के एक तिहाई घटना, पानी के गंदगी आ एह से होखे वाली बेमारी से होले।<ref>{{Citation|last=Puttick|first=Elizabeth|chapter=Mother Ganges, India's Sacred River|year = 2008|title=The Healing Power of Water|editor-last=Emoto|editor-first=Masaru|publisher=[[Hay House]] Inc. Pp. 275|pages=241–252|isbn=1-4019-0877-2}} Quote: "Sacred ritual is only one source of pollution. The main source of contamination is organic waste—sewage, trash, food, and human and animal remains. Around a billion liters of untreated raw sewage are dumped into the Ganges each day, along with massive amounts of agricultural chemicals (including DDT), industrial pollutants, and toxic chemical waste from the booming industries along the river. The level of pollution is now 10,000 percent higher than the government standard for safe river bathing (let alone drinking). One result of this situation is an increase in waterborne diseases, including cholera, hepatitis, typhoid, and amoebic dysentery. An estimated 80 percent of all health problems and one-third of deaths in India are attributable to waterborne illnesses. (page 247)"</ref>
[[बनारस]], जहाँ लोग पबित्र नाहन खातिर जाला, ई शहर रोज 2000 लाख लीटर सीवर के पानी गंगा में छोड़े ला, जवना से कोलिफौर्म बैक्टीरिया के मात्र पानी में खतरनाक लेवल ले बढ़ि जाला।<ref name=Abraham>{{cite journal | last = Abraham | first = Wolf-Rainer | title = Review Article. Megacities as Sources for Pathogenic Bacteria in Rivers and Their Fate Downstream | url = http://www.hindawi.com/journals/ijmb/2011/798292/ | journal = International Journal of Microbiology | volume = 2011 | doi = 10.1155/2011/798292 | pages=1–13}}</ref> सरकारी पैमाना के हिसाब से एह बैक्टेरिया के प्रति 100 मिलीलीटर पानी में 500 से ज्यादा ना होखे के चाहीं, बाकी बनारस में प्रवेश से पहिलहीं गंगा में करीब 120 गुना (60000 प्रति 100 मिलीलीटर) बैक्टीरिया रहे लें।<ref name=economist2008-ganges-pollution>[http://www.economist.com/world/asia/displaystory.cfm?story_id=11751397 "India and pollution: Up to their necks in it"], ''[[दि इकोनॉमिस्ट]]'', 27 जुलाई 2008.</ref><ref name=nomoreabuse>{{cite news | title = Ganga can bear no more abuse | work = [[दि टाइम्स ऑफ इंडिया]] | date = 18 जुलाई 2009 | url = http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2009-07-18/varanasi/28183373_1_ganga-action-plan-river-water-sewage-treatment-plants }}</ref>
गंगा में लाश दहवावे से भी काफ़ी प्रदूषण फइलेला। काहें की बहुत लोग जरावे के बजाय लाश के परवाहि कर देलें।<ref>[http://factsanddetails.com/world.php?itemid=1343&catid=55&subcatid=354 HINDU FUNERALS, CREMATION AND VARANASI] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20131016111431/http://factsanddetails.com/world.php?itemid=1343&catid=55&subcatid=354 |date=16 अक्टूबर 2013 }}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.travelpod.co.uk/travel-blog-entries/miller-stone/1/1293729235/tpod.html#ixzz1W7q8JJhI|title=Miller-stone's Travel Blog: Varanasi: The Rich, The Poor, and The Afterlife|date=14 दिसंबर 2010|publisher=}}</ref>
गंगा के बनारस से बाहर निकलत समय एह में लगभग 150 लाख कोलिफौर्म बैक्टीरिया प्रति 100 मिलीलीटर हो जालें।<ref name=economist2008-ganges-pollution/><ref name=nomoreabuse/> जिनहन के ऑब्जर्व्ड पीक वैलू 100 मिलियन हर 100 मिलिलीटर पर होखे ले।<ref name=Abraham/> अइसन पानी पिए लायक त नाहींये होला, नहाये पर भी इन्फेक्शन के खतरा रहे ला।<ref name=Abraham/>
गंगा नदी के पर्दूषण रोके खातिर पाहिले राजीव गांधी के ज़माना में गंगा एक्शन प्लान (GAP) चलावल गइल। वर्तमान में भारत सरकार द्वारा [[नमामि गंगे]] प्रोग्राम के तहत कई सौ प्रोजेक्ट चलावल जा रहल बाड़ें जे नरेंद्र मोदी के सरकार में शुरू कइल गइल प्रोग्राम बाटे।
===पानी के कमी===
लगातर बढ़ि रहल प्रदूषण के साथे-साथ पानी के कम होखले का समस्या भी बिकराल होत जात बाटे। नदी के धारा कई जगह पर सूखे के करीब हो चुकल बाटे। बनारस में कब्बो एकर गहिराई {{convert|60|m|ft}} के आसपास औसत रूप से रहल करे, बाकिर अब ई कई जगह पर {{convert|10|m|ft}} ले रहि जाले।<ref>"How India's Success is Killing its Holy River." Jyoti Thottam. ''Time Magazine''. 19 July 2010, pp. 12–17.</ref>
{{quote|To cope with its chronic water shortages, India employs electric groundwater pumps, diesel-powered tankers and coal-fed power plants. If the country increasingly relies on these energy-intensive short-term fixes, the whole planet's climate will bear the consequences. India is under enormous pressure to develop its economic potential while also protecting its environment—something few, if any, countries have accomplished. What India does with its water will be a test of whether that combination is possible.<ref>"How India's Success is Killing its Holy River." Jyoti Thottam. ''Time Magazine''. 19 July 2010, p. 15.</ref>}}
===खनन के काम===
गंगा नदी के तली से पत्थर आ बालू के खनले के काम हरिद्वार जिला के बहुत लंबा समय से समस्या रहल बाटे। हरिद्वार में गंगा मैदान में प्रवेश करे ले आ इहाँ कुंभ मेला एरिया में लगभग 140 किमी<sup>2</sup> के इलाका में खनाई पर रोक बाटे।<ref name=tri>{{cite news |title=Looting the Ganga shamelessly |url=http://www.tribuneindia.com/2011/20110616/main5.htm |publisher= [[दि ट्रिब्यून (चंडीगढ़)|दि ट्रिब्यून]]|date=16 जून 2011 }}</ref> [[स्वामी निगमानंद]], एगो 34 बरिस के साधू रहलें, जे 2011 के 19 फरवरी से अवैध खनन के आ स्टोन क्रशिंग के बिरोध में उपास करत रहलें, उनुकर 14 जून 2011 के देहरादून के जौलीग्रांट में हिमालय हास्पिटल में मौत हो गइल।<ref name=tri/><ref>[http://www.ndtv.com/article/cities/swami-fasting-to-save-ganga-dies-112108&cp Swami Nigamananda, fasting to save Ganga, dies] [[एनडीटीवी]]; 14 जून 2011.</ref> उनुके मौत से एह मुद्दा के तवज्जो मिलल आ केंद्र सरकार के पर्यावरण मंत्रालय एह मामिला में हस्तक्षेप कइलस।<ref>{{cite news |title=Exposing the illegal mining in Haridwar|url=http://www.ndtv.com/article/india/exposing-the-illegal-mining-in-haridwar-112580 |publisher=[[एनडीटीवी]] |date=16 जून 2011}}</ref><ref>{{cite news |title=Jairam Ramesh tells Uttarakhand CM Nishank to stop illegal mining in Ganga |url=http://articles.economictimes.indiatimes.com/2011-06-18/news/29674323_1_illegal-mining-environment-ministry-environment-minister-jairam-ramesh |work=[[दि इकोनोमिक टाइम्स]] |date=18 जून 2011 }}</ref>
==संदर्भ==
{{Reflist|30em}}
==स्रोतग्रंथ==
* {{cite book
| last1 = जैन
| first1 = शरद कु॰
| last2 = अग्रवाल
| first2 = पुष्पेन्द्र कु॰
| last3 = सिंह
| first3 = विजय प्र॰
| title = Hydrology and water resources of India
| trans-title = भारत के जलबिज्ञान आ जल संसाधन
| url = https://books.google.com/books?id=ZKs1gBhJSWIC
| date = 2007
| publisher = स्प्रिंजर
| isbn = 978-1402051791
| ref = harv
}}
{{Waters of South Asia}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:भारत के भूगोल]]
[[श्रेणी:भारत के नदी]]
[[श्रेणी:भारतीय संस्कृति]]
[[श्रेणी:भारत के राष्ट्रीय चीन्हा]]
[[श्रेणी:हिंदू धर्म]]
[[श्रेणी:हिंदू देवी]]
[[श्रेणी:एशिया के इंटरनेशनल नदी]]
orq0uw80pu89oas0wiymfsjpsvrhoqa
चौसा आम
0
47092
724083
723933
2022-07-25T03:28:11Z
SM7
3953
SM7 पन्ना [[चौसा]] के [[चौसा आम]] पर स्थानांतरण कइलें
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox cultivar
| name = ''आम'' 'चौसा'
| image = Chaunsa.JPG
| genus = ''[[आम]]''
| cultivar = 'चौसा'
| origin = [[पाकिस्तान]]
}}
[[File:'Chaunsa' mango.jpg|thumb|left|'चौंसा' आम]]
[[File:'Chaunsa' mango (sliced).jpg|thumb|'चौसा' आम (काट के सजावल)]]
'''चौसा''' भा '''चौंसा''' ({{Lang-ur|چونسا}}) [[आम]] के एक ठो [[किसिम (खेती आ बागबानी)|किसिम]] हवे। चौसा के मूल पैदावार के इलाका वर्तमान [[पाकिस्तान]] के मीरपुर ख़ास, सिंध, मुल्तान, साहीवाल, आ पच्छिमी पंजाब हवे। आम के ई किसिम शेर शाह सूरी द्वारा पूरा भारतीय उपमहादीप में पापुलर बनावल गइल रहे।<ref>{{cite web|url=http://www.dostpakistan.pk/chaunsa-mango/ |title=Chaunsa Mango - Dost Pakistan |publisher=Dostpakistan.pk |date= |accessdate=2018-04-25}}</ref> हुमाँयू के चौसा के लड़ाई में हरावे के बाद शेर शाह एह अपना पसंदीदा आम के नाँव चौसा रखलें। पुराना समय में उत्तर प्रदेश के गाजीपुर के इलाकन में एकरे बहुतायत के चलते एकरा के गाजीपुरिया आम भी कहल जाला।
पाक जाए के बाद चौसा आम के रंग सोनहरा पीयर होला। एकर आपन ख़ास किसिम के सुगंध होले आ मधुर मीठ सवाद होला। एकर ख़ास मिठास आ सुगंध के चलते ई आम देस बिदेस में बहुत पसंद कइल जाला आ एकरा के "आम सभ के राजा" भी कहल जाला। सब तरह से देखल जाय त ई आम अपना मिठास, सुगंध, सवाद आ पर्याप्त गुद्दा आ हाई पोषक तत्व सभ के कारण सभसे बेहतरीन आम मानल जाला।<ref>{{cite web|url=http://www.rayma.com.my/pakistanmangoes/chaunsa.html |title=Archived copy |accessdate=2015-11-10 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20160304035335/http://www.rayma.com.my/pakistanmangoes/chaunsa.html |archivedate=4 मार्च 2016}}</ref>
पकिस्तान में चौसा के पाके के सीजन जून के सुरुआत से ले के अगस्त के बीच तक ले हवे। बिदेसन में भारी मांग के कारण ई अरब देस, [[यूरोप]] आ [[अमेरिका]] खातिर खूब निर्यात कइल जाला।<ref>{{cite web|author=July 30, 2011 |url=http://articles.chicagotribune.com/2011-07-30/features/chi-pakistani-mangoes-they-arrive-in-chicago-20110730_1_indian-mangoes-indian-alphonso-swetal-patel |title=Pakistani mangoes: They arrive in Chicago - tribunedigital-chicagotribune |publisher=Articles.chicagotribune.com |date=2011-07-30 |accessdate=2018-04-25}}</ref> चौसा के भी तीन गो वेरायटी बतावल जाले: मधु (शहद) चौसा, मीठा चौसा, आ सफ़ेद चौसा। एह में सफ़ेद चौसा के सभसे ढेर निर्यात होला काहें से कि तूरे के बाद देर तक ले रखल जा सके ला।
भारत से [[दसहरी]] आ [[लंगड़ा]] के साथे चौसा आम के निर्यात चीन देस के भी होखे शुरू हो गइल बाटे।<ref>{{cite web|url=http://www.dw.com/hi/%E0%A4%A6%E0%A4%B6%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%B2%E0%A4%82%E0%A4%97%E0%A4%A1%E0%A4%BC%E0%A4%BE-%E0%A4%94%E0%A4%B0-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B8%E0%A4%BE-%E0%A4%AA%E0%A4%B9%E0%A5%81%E0%A4%82%E0%A4%9A-%E0%A4%B9%E0%A5%80-%E0%A4%97%E0%A4%8F-%E0%A4%9A%E0%A5%80%E0%A4%A8/a-6008665 |title=दशहरी, लंगड़ा और चौसा पहुंच ही गए चीन | मनोरंजन | DW | 16.09.2010 |publisher=DW |date= |accessdate=2017-05-31}}</ref>
{{clear}}
==इहो देखल जाय==
* [[दसहरी]]
* [[लंगड़ा]]
==संदर्भ==
{{Reflist}}
{{आम}}
[[श्रेणी:आम के किसिम]]
[[श्रेणी:आम के भारतीय किसिम]]
{{fruit-stub}}
l80tl80a9n89eoevzccdlwtemitx3tj
विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२२/जुलाई
4
86124
724070
724052
2022-07-24T19:21:31Z
NeechalBOT
7874
statistics
wikitext
text/x-wiki
<!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%"
|-
! Date(Time)
! Pages
! Articles
! Edits
! Users
! Files
! Activeusers
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१-७-२०२२
|Pages = 68611
|dPages = 11
|Articles = 7994
|dArticles = 0
|Edits = 721750
|dEdits = 34
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29331
|dUsers = 14
|Ausers = 36
|dAusers = 2
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२-७-२०२२
|Pages = 68618
|dPages = 7
|Articles = 7994
|dArticles = 0
|Edits = 721816
|dEdits = 66
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29337
|dUsers = 6
|Ausers = 36
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =३-७-२०२२
|Pages = 68628
|dPages = 10
|Articles = 7994
|dArticles = 0
|Edits = 721830
|dEdits = 14
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29347
|dUsers = 10
|Ausers = 36
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =४-७-२०२२
|Pages = 68641
|dPages = 13
|Articles = 7994
|dArticles = 0
|Edits = 721865
|dEdits = 35
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29359
|dUsers = 12
|Ausers = 35
|dAusers = -1
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =५-७-२०२२
|Pages = 68666
|dPages = 25
|Articles = 7995
|dArticles = 1
|Edits = 721925
|dEdits = 60
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29374
|dUsers = 15
|Ausers = 35
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =६-७-२०२२
|Pages = 68674
|dPages = 8
|Articles = 7995
|dArticles = 0
|Edits = 721935
|dEdits = 10
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29382
|dUsers = 8
|Ausers = 35
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =७-७-२०२२
|Pages = 68681
|dPages = 7
|Articles = 7995
|dArticles = 0
|Edits = 721950
|dEdits = 15
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29388
|dUsers = 6
|Ausers = 33
|dAusers = -2
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =८-७-२०२२
|Pages = 68703
|dPages = 22
|Articles = 7998
|dArticles = 3
|Edits = 722000
|dEdits = 50
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29396
|dUsers = 8
|Ausers = 33
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =९-७-२०२२
|Pages = 68715
|dPages = 12
|Articles = 8001
|dArticles = 3
|Edits = 722040
|dEdits = 40
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29404
|dUsers = 8
|Ausers = 33
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१०-७-२०२२
|Pages = 68741
|dPages = 26
|Articles = 8002
|dArticles = 1
|Edits = 722111
|dEdits = 71
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29417
|dUsers = 13
|Ausers = 34
|dAusers = 1
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =११-७-२०२२
|Pages = 68746
|dPages = 5
|Articles = 8003
|dArticles = 1
|Edits = 722127
|dEdits = 16
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29421
|dUsers = 4
|Ausers = 34
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१२-७-२०२२
|Pages = 68754
|dPages = 8
|Articles = 8004
|dArticles = 1
|Edits = 722160
|dEdits = 33
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29427
|dUsers = 6
|Ausers = 34
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१३-७-२०२२
|Pages = 68768
|dPages = 14
|Articles = 8005
|dArticles = 1
|Edits = 722181
|dEdits = 21
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29438
|dUsers = 11
|Ausers = 37
|dAusers = 3
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१४-७-२०२२
|Pages = 68782
|dPages = 14
|Articles = 8005
|dArticles = 0
|Edits = 722200
|dEdits = 19
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29451
|dUsers = 13
|Ausers = 37
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१५-७-२०२२
|Pages = 68793
|dPages = 11
|Articles = 8007
|dArticles = 2
|Edits = 722816
|dEdits = 616
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29460
|dUsers = 9
|Ausers = 37
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१६-७-२०२२
|Pages = 68806
|dPages = 13
|Articles = 8007
|dArticles = 0
|Edits = 722843
|dEdits = 27
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29472
|dUsers = 12
|Ausers = 39
|dAusers = 2
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१७-७-२०२२
|Pages = 68816
|dPages = 10
|Articles = 8007
|dArticles = 0
|Edits = 722862
|dEdits = 19
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29482
|dUsers = 10
|Ausers = 39
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१८-७-२०२२
|Pages = 68826
|dPages = 10
|Articles = 8007
|dArticles = 0
|Edits = 722882
|dEdits = 20
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29490
|dUsers = 8
|Ausers = 39
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१९-७-२०२२
|Pages = 68832
|dPages = 6
|Articles = 8007
|dArticles = 0
|Edits = 722894
|dEdits = 12
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29494
|dUsers = 4
|Ausers = 40
|dAusers = 1
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२०-७-२०२२
|Pages = 68844
|dPages = 12
|Articles = 8007
|dArticles = 0
|Edits = 722930
|dEdits = 36
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29508
|dUsers = 14
|Ausers = 40
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२१-७-२०२२
|Pages = 68853
|dPages = 9
|Articles = 8007
|dArticles = 0
|Edits = 722947
|dEdits = 17
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29517
|dUsers = 9
|Ausers = 40
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२२-७-२०२२
|Pages = 68864
|dPages = 11
|Articles = 8008
|dArticles = 1
|Edits = 722963
|dEdits = 16
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29527
|dUsers = 10
|Ausers = 41
|dAusers = 1
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२३-७-२०२२
|Pages = 68869
|dPages = 5
|Articles = 8007
|dArticles = -1
|Edits = 722976
|dEdits = 13
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29533
|dUsers = 6
|Ausers = 41
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२४-७-२०२२
|Pages = 68881
|dPages = 12
|Articles = 8007
|dArticles = 0
|Edits = 722994
|dEdits = 18
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 29542
|dUsers = 9
|Ausers = 41
|dAusers = 0
}}
<!---Place new stats here--->
|}
<!--- stats ends--->
1q733v3apflkyc4lncbdwc13uiu44ya
प्रयोगकर्ता वार्ता:Nomaanshohrat
3
86407
724068
2022-07-24T15:13:04Z
नया सदस्य स्वागतकर्ता
6624
Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page
wikitext
text/x-wiki
{| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;"
|-
|<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]] </div>
राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/>
<div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%">
<!-- दाहिना साइडबार -->
{| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
|-
| <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big>
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]]
|}</div>
<!-- मुख्य पाठ -->
'''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''',
एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं।
* पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं।
* [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं।
* दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं।
* मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं।
<!-- फुटर के कड़ी सभ -->
सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे:
{| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]]
|}
|}
-- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 15:13, 24 जुलाई 2022 (UTC)
mvoxay9ntuhcgl2tyfa2jwphq5qgqeq
प्रयोगकर्ता वार्ता:Karan daiya
3
86408
724069
2022-07-24T15:30:12Z
नया सदस्य स्वागतकर्ता
6624
Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page
wikitext
text/x-wiki
{| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;"
|-
|<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]] </div>
राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/>
<div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%">
<!-- दाहिना साइडबार -->
{| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
|-
| <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big>
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]]
|}</div>
<!-- मुख्य पाठ -->
'''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''',
एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं।
* पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं।
* [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं।
* दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं।
* मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं।
<!-- फुटर के कड़ी सभ -->
सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे:
{| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]]
|}
|}
-- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 15:30, 24 जुलाई 2022 (UTC)
qw3l2sbaeh2s2gji78djskbapq74rhx
प्रयोगकर्ता वार्ता:Jeojio3
3
86409
724080
2022-07-25T00:07:55Z
नया सदस्य स्वागतकर्ता
6624
Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page
wikitext
text/x-wiki
{| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;"
|-
|<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]] </div>
राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/>
<div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%">
<!-- दाहिना साइडबार -->
{| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
|-
| <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big>
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]]
|}</div>
<!-- मुख्य पाठ -->
'''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''',
एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं।
* पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं।
* [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं।
* दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं।
* मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं।
<!-- फुटर के कड़ी सभ -->
सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे:
{| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]]
|}
|}
-- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 00:07, 25 जुलाई 2022 (UTC)
h7p9j9rx5nkf312xroy0pddae7wo41o
प्रयोगकर्ता वार्ता:Editaresmipasión
3
86410
724081
2022-07-25T00:22:06Z
नया सदस्य स्वागतकर्ता
6624
Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page
wikitext
text/x-wiki
{| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;"
|-
|<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]] </div>
राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/>
<div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%">
<!-- दाहिना साइडबार -->
{| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
|-
| <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big>
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]]
|}</div>
<!-- मुख्य पाठ -->
'''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''',
एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं।
* पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं।
* [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं।
* दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं।
* मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं।
<!-- फुटर के कड़ी सभ -->
सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे:
{| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]]
|}
|}
-- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 00:22, 25 जुलाई 2022 (UTC)
mi25ask4w2r6suc4ijclzny3vnb0q07
प्रयोगकर्ता वार्ता:Ganeshi Vinod
3
86411
724082
2022-07-25T03:03:18Z
नया सदस्य स्वागतकर्ता
6624
Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page
wikitext
text/x-wiki
{| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;"
|-
|<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]] </div>
राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/>
<div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%">
<!-- दाहिना साइडबार -->
{| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
|-
| <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big>
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]]
|}</div>
<!-- मुख्य पाठ -->
'''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''',
एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं।
* पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं।
* [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं।
* दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं।
* मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं।
<!-- फुटर के कड़ी सभ -->
सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे:
{| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]]
|}
|}
-- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 03:03, 25 जुलाई 2022 (UTC)
5k3nqpxwnxy0prrav9h5ns4akst2zx5
चौसा
0
86412
724084
2022-07-25T03:28:11Z
SM7
3953
SM7 पन्ना [[चौसा]] के [[चौसा आम]] पर स्थानांतरण कइलें
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[चौसा आम]]
n0fb8z03rdktf7iduhn2xf12pjq3yzf
प्रयोगकर्ता वार्ता:Thinkimon
3
86413
724085
2022-07-25T06:22:26Z
नया सदस्य स्वागतकर्ता
6624
Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page
wikitext
text/x-wiki
{| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;"
|-
|<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]] </div>
राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/>
<div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%">
<!-- दाहिना साइडबार -->
{| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
|-
| <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big>
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]]
|}</div>
<!-- मुख्य पाठ -->
'''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''',
एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं।
* पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं।
* [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं।
* दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं।
* मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं।
<!-- फुटर के कड़ी सभ -->
सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे:
{| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]]
|}
|}
-- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 06:22, 25 जुलाई 2022 (UTC)
e15rwscoovycr2ozlold1eqs8mb0gkk
प्रयोगकर्ता वार्ता:Nirajbhuriya
3
86414
724086
2022-07-25T07:13:20Z
नया सदस्य स्वागतकर्ता
6624
Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page
wikitext
text/x-wiki
{| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;"
|-
|<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]] </div>
राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/>
<div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%">
<!-- दाहिना साइडबार -->
{| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
|-
| <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big>
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]]
|}</div>
<!-- मुख्य पाठ -->
'''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''',
एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं।
* पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं।
* [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं।
* दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं।
* मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं।
<!-- फुटर के कड़ी सभ -->
सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे:
{| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]]
|}
|}
-- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 07:13, 25 जुलाई 2022 (UTC)
jn66het4sttld2tmay2f18gq3y8autm
प्रयोगकर्ता वार्ता:Mashkawat.ahsan
3
86415
724087
2022-07-25T07:40:04Z
नया सदस्य स्वागतकर्ता
6624
Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page
wikitext
text/x-wiki
{| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;"
|-
|<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]] </div>
राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/>
<div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%">
<!-- दाहिना साइडबार -->
{| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
|-
| <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big>
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]]
|}</div>
<!-- मुख्य पाठ -->
'''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''',
एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं।
* पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं।
* [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं।
* दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं।
* मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं।
<!-- फुटर के कड़ी सभ -->
सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे:
{| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]]
|}
|}
-- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 07:40, 25 जुलाई 2022 (UTC)
qvprpho0n1wlidgb9uuib6pxud2pqbg
प्रयोगकर्ता वार्ता:取消文化
3
86416
724089
2022-07-25T10:41:24Z
नया सदस्य स्वागतकर्ता
6624
Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page
wikitext
text/x-wiki
{| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;"
|-
|<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]] </div>
राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/>
<div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%">
<!-- दाहिना साइडबार -->
{| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
|-
| <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big>
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]]
|}</div>
<!-- मुख्य पाठ -->
'''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''',
एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं।
* पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं।
* [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं।
* दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं।
* मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं।
<!-- फुटर के कड़ी सभ -->
सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे:
{| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]]
|}
|}
-- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 10:41, 25 जुलाई 2022 (UTC)
er365azevjc25mgs1dxmuuatuagyd8t
प्रयोगकर्ता वार्ता:Vinay kan mishra
3
86417
724090
2022-07-25T11:43:57Z
नया सदस्य स्वागतकर्ता
6624
Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page
wikitext
text/x-wiki
{| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;"
|-
|<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]] </div>
राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/>
<div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%">
<!-- दाहिना साइडबार -->
{| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
|-
| <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big>
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]]
|}</div>
<!-- मुख्य पाठ -->
'''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''',
एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं।
* पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं।
* [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं।
* दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं।
* मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं।
<!-- फुटर के कड़ी सभ -->
सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे:
{| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]]
|}
|}
-- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 11:43, 25 जुलाई 2022 (UTC)
1veyyuc021y3wdwkucxi11yf8w9cc2i